Očkování na covid 19, imunita a roztroušená skleróza
Neurologové říkají pacientům s RS, aby nebrali preparáty na imunitu. Očkování ale imunitu stimuluje. Proč by se pacienti měli očkovat na Covid 19? Poslechněte si rozhovor s paní profesorkou Evou Kubala Havrdovou z RS centra při Všeobecné fakultní nemocnici.
Zdroj: RSkompas.cz
Semináře pro nemocné roztroušenou sklerózou a pečující osoby 24. - 25.6.2021 v Domově sv. Josefa
.png)
Roztroušená skleróza
Host: prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, Neurologická klinika 1. lékařské fakulty a VFN v Praze. Moderuje Tereza Stýblová.
COVID-19 A ROZTROUŠENÁ SKLERÓZA
POD DROBNOHLEDEM
Registr pacientů vydal nová data. První analýzy ukazují, že RS není rizikovým faktorem.
Přesně 1918 pacientů s roztroušenou sklerózou (RS), kteří zároveň onemocněli koronavirem, podrobně sledují lékaři v Registru pacientů s roztroušenou sklerózou ReMuS. Od března loňského roku zkoumají symptomy, léčbu i případný vliv koronaviru na tuto specifickou skupinu lidí. První analýzy ukazují, že RS není rizikovým faktorem, ve vyšším riziku se však ocitají pacienti starší, s těžším neurologickým postižením, obézní a také pacienti s určitým typem chronické terapie.
Od počátku roku registr sbírá data i o očkování pacientů a případných nežádoucích reakcích. „Protože naši pacienti patří mezi chronické, týká se jich přednostní očkování proti nemoci covid-19. V registru už sledujeme stovky těch, kteří vakcínu dostali, a do léta čekáme, že jich přibydou tisíce. Monitorujeme je před vakcinací a po ní včetně případných nežádoucích účinků. Jejich zdravotní stav můžeme srovnat s předchozími lety, a zhodnotit tak, jaký vliv covid-19 a očkování na naše pacienty má. Zatím nemáme žádné signály, že by nemocní s RS snášeli očkování hůř než zdravá populace,“ popisuje neuroložka doc. MUDr. Dana Horáková, Ph.D.
Jak je tento projekt užitečný, potvrdily hned první měsíce sledování – podle doc. Horákové se podařilo vytipovat ty pacienty, u nichž hrozí riziko těžšího průběhu infekce. „Jakmile pak takový člověk nahlásí, že je pozitivní, velmi rychle zajišťujeme podání infuze s léky, jež před závažnějším průběhem covidu chrání,“ pokračuje lékařka. Podle neuroložky prof. MUDr. Evy Kubaly Havrdové, CSc., se v březnu loňského roku, kdy pandemie startovala, pacienti s RS báli nakažení, a návštěvnost v centrech tak klesla přibližně o třetinu. „Od podzimu se už nebojí a jedeme na plný výkon. Bohužel vidíme, že řada lidí přestala úplně dodržovat protiepidemická opatření, a to především v rodinách, odkud pak pochází nejvíce nákaz,“ komentuje prof. Kubala Havrdová s tím, že vzhledem k nepředvídatelnosti průběhu covidu může i stabilizovaný pacient s RS skončit na JIP.
Vedle toho upozorňuje na velmi špatnou dostupnost psychoterapie pro pacienty s RS. „Bylo by třeba dvakrát více psychoterapeutů, než je nyní. Měli by být součástí každého specializovaného centra a placeni zdravotní pojišťovnou. Současný stav se tomu bohužel ani zdáli nepřibližuje, přestože se RS s depresemi pojí. Imunitní systém, který způsobuje zánět v mozku, blokuje serotoninové cesty, které mají vliv na duševní pohodu. Ze studií víme, že deprese je jednou z vlaštovek ohlašující vzplanutí nemoci,“ říká prof. Havrdová. Psychoterapeut pomáhá nemocným chronickou nevyléčitelnou nemoc snášet a nastavovat nové životní cíle.
„Výhodou je, když psychoterapeut nemoc zná a je součástí týmu, který o pacienty s RS pečuje. Pacienti, kteří se hned od začátku onemocnění aktivně starají o svoji duši, jsou dlouhodobě v lepším stavu než ti, kteří to nečiní. Když jsme kvůli covidu přešli na online konzultace, ukázalo se, že potřebných je opravdu mnoho. Začaly se nám hlásit maminky s RS na mateřské či pacienti, kteří bydlí daleko a za „normální“ situace by se k nám nedostali,“ popisuje Renata Malinová, psychoterapeutka, která s pacienty pracuje.
Registr ReMuS mapuje nemocné s RS už osmý rok, v současnosti je v něm přes 17 485 pacientů. Zřizovatel registru Nadační fond IMPULS zveřejňuje nejnovější data tradičně k příležitosti Světového dne roztroušené sklerózy (30. května). „Registr je v současné době jediným dlouhodobým zdrojem informací o RS v České republice, přispívá do něj všech patnáct center vysoce specializované péče, kde se pacienti s RS léčí. Pomáhá nám zmapovat nemoc jako takovou, díky němu můžeme v čase posuzovat nejen účinnost podávaných léků, ale i jejich bezpečnost, sledovat demografická i klinická data z reálné praxe v čase. Takto ucelené informace jinde nenaleznete. Data z registru slouží i jako argument pro zdravotní pojišťovny pro platbu péče,“ říká projektová ředitelka registru ReMuS, Mgr. Jana Vojáčková, MBA.
Dle nejnovějších dat je mezi pacienty 71,6 % žen a 28,4 % mužů. Nejvíce pacientů se léčí ve věku 40–50 let. Průměrný věk v době začátku onemocnění je 31,5 let. Více než polovina pacientů do 65 let pracuje na plný úvazek (61,8 %), dalších 16,7 % pacientů na úvazek částečný. Pacientkám v registru se loni narodilo 167 dětí. Odhadem je v celé republice kolem 22 000 nemocných. Část pacientů se tak pohybuje „mimo systém“.
Proto Nadační fond IMPULS spustil v dubnu projekt Roztroušeně společně, kdy se ve spolupráci s regionální pacientskými organizacemi Roska pokusí „zachytit“ ty, kteří už jsou v tzv. sekundární progresi onemocnění. „Tímto projektem vstupujeme do třetí fáze registru ReMuS a jeho prostřednictvím bychom měli získat dalších 800–1 300 pacientů. Se zachováním ochrany osobních údajů budeme dotazováním sledovat i jejich psychický stav, který je u tohoto onemocnění důležitý nejen v současné době. Cílem je dozvědět se o nemoci samotné co nejvíce,“ vysvětluje Jana Vojáčková.
Tento projekt by pak iniciátoři rádi po 3–5 letech zopakovali. ReMuS patří v mezinárodním srovnání ke špičce, jeho data pomáhají ve výzkumných projektech, které se zabývají mimo jiné i staršími pacienty v pokročilé progresivní fázi nemoci, kde lékaři podle doc. Horákové bohužel zatím nemají k dispozici účinnou léčbu. Hlavní důraz je zde kladen na léčbu symptomů, rehabilitaci a zajištění kvalitními pomůckami. Podle lékařů je v Česku 4–8 tisíc lidí v pokročilé fázi onemocnění, kteří stále čekají na přelomovou léčbu. „Jediná strategie, která nám pomáhá v boji s chorobou, je rychle nasadit účinný lék a při nedostatečném efektu léčbu eskalovat, abychom oddálili progresi onemocnění – což nám zdravotní pojišťovny ne vždy finančně dovolí,“ dodává prof. Havrdová.
Záznam letošní tiskové konference registru ReMuS včetně tiskové zprávy najdete ZDE.
On-line tisková konference NF IMPULS
Živý přenos proběhne v úterý 25. května od 10.00 hodin. Nadační fond IMPULS k příležitosti Světového dne roztroušené sklerózy každoročně, letos již podeváté, zveřejňuje nejnovější poznatky ze světa RS a registru ReMuS. Nosnými tématy tiskové konference jsou aktuální data z registru ReMuS, problematika COVID-19 versus RS a související oblast psychoterapie.
Těšíme se na Vás na živém přenosu v úterý 25. května od 10.00 hod. na adrese tiskovky.mavepr.cz.
Po skončení přenosu Vám zašleme tiskovou zprávu a celý záznam tiskové konference bude k dispozici na našem youtube kanálu.
Tipy na akce ke Světovému dni roztroušené sklerózy
Na 30. květen připadá Světový den roztroušené sklerózy. Zapojte se do akcí, které probíhají po celé České republice. Cílem kampaně je i neformálně zvyšovat všeobecné povědomí o roztroušené skleróze.
22. 5. 2021 – Trousíme na Špilberk ROSKA Brno
22. 5. 2021 Trousíme se na Zelenou horu ROSKA Žďár nad Sázavou
24. 5. – 30. 5. 2021 – On-line přednášky v rámci každoroční konference Místo pro kvalitní život s RS UNIE ROSKA
26. 5. 2021 Výšlap na Prašivou ROSKA Ostrava
28. 5. 2021 – 17. 6. 2021 Rozsviťme Českou republiku NF Impuls
29. 5. 2021 – Nasvícení Petřínské rozhledny na oranžovou barvu
a další!
Mezinárodní den roztroušené sklerózy – MS Day
Unie ROSKA – česká MS společnost z.s. pořádá u příležitosti Mezinárodního dne RS „Týden s roztroušenou sklerózou online“ od 24. 5. do 30. 5.2021. Každý den vás čekají zajímavé přednášky a cvičení. Na sobotní odpoledne připravuje diskusní program na téma „Jak se žije s RS v Čechách“.
Žádáme vás proto o nahrání vašich příspěvků ve formě videa, slovního vyjádření. Příspěvky prosím zasílejte do 30. 4. přes Úschovnu. O odeslání nás prosím informujte na mail roska@roska.eu. Můžete i pouze vyplnit přiložený dotazník. Chceme vědět, co vám potřebujete, co vám chybí, abychom vám mohli pomáhat ještě lépe. Vaše jméno nebude nikde zveřejněno. K příspěvkům se vyjádří a do diskuse se zapojí psycholog a sociální pracovník, kteří s pacienty s RS pracují.
Děkujeme za spolupráci.
Více informací o akci přineseme na stránkách UNIER ROSKA.
Dotazník, který naleznete zde: https://forms.gle/2fGTjtAKoM2kp3SHA
Nedostatek vitaminu D může způsobit časný deficit kognitivních funkcí u RS
Nízké koncentrace vitaminu D a kuřáctví jsou prediktory zhoršení kognitivních funkcí a porušení neuronální integrity u pacientů s RS. Podle výsledků studie, kterou prezentovala na ACTRIMS 2021 dne 25. února Eleonora Virgilio (MS Center, Novara, Itálie), deficience vitaminu D zjištěná v době diagnózy roztroušené sklerózy (RS) je spojena s poškozením kognitivních funkcí a invaliditou.
„Účinky vitaminu D jak na kognici (zejména na rychlost zpracování informací), tak na časnou disabilitu u nově diagnostikovaných pacientů s RS je třeba dále zkoumat, protože časná suplementace by mohla předejít rychlé progresi,“ řekla Virgilio.
Nízká koncentrace vitaminu D nebyla dříve spojována s poklesem kognitivních funkcí u RS, i když její význam pro rozvoj RS byl již potvrzen. Mechanismus působení vitaminu D na kognitivní funkce ještě musí být objasněn.
Ve studii bylo sledováno 60 nově diagnostikovaných pacientů s RS, u nichž byla měřena koncentrace vitaminu D a byl proveden Symbol Digit Modalities Test (SDMT), který kvantifikuje rychlost zpracování informací. Ta je charakteristickým znakem kognitivního poškození a je obvykle první kognitivní doménou, která je u RS postižena.
V souboru bylo 40 žen a průměrný věk v době diagnózy činil 39,5 roku; 90 % mělo na počátku relaps-remitentní RS a u 10 % byla diagnostikovánaprimárně progresivní RS. Medián skóre EDSS činil 1,5 (0–4).
Na začátku mělo 85 % (51 účastníků) nízkou koncentraci vitaminu D v séru, která byla definována hodnotou nižší než 30 ng/ml. Pacienti měli průměrnou koncentraci vitaminu D 21,17 ng/ml (± 10,02), přičemž 51,7 % vykazovalo hodnoty nižší než 20 ng/ml a v 33,3 % byly hodnoty v rozmezí 20–30 ng/ml.
Kognitivní porucha byla zjištěna u 16 pacientů (27 %) podle hodnoty SDMT v porovnání s referenční populací. Průměrné hrubé skóre SDMT bylo 46,50 (± 14,73) a průměrné z-skóre bylo –0,62 (± 1,29).
Významné je zjištění, že u pacientů s kognitivní poruchou byla významně vyšší pravděpodobnost těžké hypovitaminózy D ve srovnání s těmi, kteří měli dostatečnou koncentraci vitaminu D, z nichž žádný nevykazoval kognitivní poškození ( p = 0,02). Koncentrace vitaminu D navíc pozitivně korelovala s hrubými daty SDMT ( p = 0,001) a se z-skóre ( p = 0,008).
Během průměrné doby sledování v délce dvou let byla pozorována významná korelace mezi koncentrací vitaminu D v séru v okamžiku diagnózy a časnou invalidizací podle skóre Multiple Sclerosis Severity Scale (MSSS; p = 0,02) a slabá korelace MSSS s věkem (ARMSS; p =0,08) při poslední klinické kontrole.
„Je možné, že korelace, kterou jsme zjistili, byla ovlivněna farmakologickou léčbou nebo doplňováním vitaminu D, resp. byla dána i krátkou dobou sledování,“ naznačila Virgilio.
Mechanismy působení nedostatku vitaminu D u pacientů s RS jsou pravděpodobně multifaktoriální, genetického i environmentálního původu.
Vitamin D již byl již zkoumán u kognitivních poruch u jiných neurodegenerativních onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby, ale také u jiných autoimunitních onemocnění, například u systémového lupus erythematodes.
Studie navazuje na nedávný výzkum prokazující dlouhodobé důsledky nedostatku vitaminu D na kognitivní funkce u RS: V longitudinální studii BENEFIT publikované v roce 2020 bylo sledováno 278 pacientů s RS po dobu 11 let. Z výsledků vyplývá, že vyšší průměrná koncentrace vitaminu D o 50 nmol/l v prvních dvou letech studie byla spojena s nižší – o 65 % – pravděpodobností špatného výkonu ve skóre Paced Auditory Serial Add Test (PASAT) při 11letém sledování
Tato studie také zkoumala koncentraci lehkých řetězců neurofilament, která vypovídá o aktivitě RS. Bylo zjištěno, že u pacientů s vyšší koncentrací vitaminu D na začátku studie byla koncentrace lehkých řetězců neurofilament o 20 % nižší. Kuřáci měli také nižší kognitivní skóre.
zdroj: Tribune.cz
Turistické jaro s NF Impuls
Hýbej se a vyhraj! Tentokrát z Aše do Zlína, nebo ze Zlína do Aše? V průběhu tří měsíců možná ujdete až 625 km. Akce navazuje na soutěž Seven Summits a Osmý vrchol do Koruny planety, které jsou součástí cvičebního maratonu MaRS 2021 s roztroušenou sklerózou.
Zapojte se do další výzvy Turistické jaro s IMPULSem a pojďte společně s námi projít napříč Českou republikou. Krokujeme fair play. Každý v průběhu času dosáhne jiného cíle – ať je to Plzeň, Příbram, Pelhřimov či jiné místo – hlavní je, užít si pohyb s optimismem a ve zdraví.
Končíme 30. června 2021!
Zúčastnit se může kdokoliv, stačí se jen registrovat na e-mail: impulsnf@gmail.com, abyste byli zařazeni do výsledkové tabulky (Google Disk). Každá zpráva musí obsahovat předmět „Turistické jaro“, jméno a příjmení, e-mailovou adresu kompatibilní s Google a nickname pod kterým budete zveřejněni ve sdílené tabulce. Pro zaslání odměny je nutná poštovní adresa.
Způsob sledování nachozených kroků je čistě na vás (doporučujeme mobilní aplikaci, chytré hodinky)
Podmínkou je pravidelný pohyb, každý podle své kondice.
Výsledky nahrávejte do sdílené tabulky jednou týdně.
Soutěžíme o nejkrásnější symbol jara s autorem fotografie. Obrázky zasílejte na e-mail: impulsnf@gmail.com. Zasláním fotografie souhlasíte se zveřejněním v rámci projektů NFI.
Losujeme každý týden v pondělí jednoho účastníka. Výhra? Nechte se od nás překvapit.
„Je dobré, že na konci naší cesty je cíl, ale na konci záleží jen na cestě.“ — Ursula Le Guin
… tak si pojďte cestu společně užít.
JARO S IMPULSEM
Jógová výzva 14. 4. – 23. 4. 2021
V další etapě Jara s IMPULSem se budeme věnovat józe. Připojte se k události na Facebooku.
Ministerstvo zmírnilo podmínky pro podání léků na covid-19
Nové mimořádné opatření počítá pro podání monoklonálních protilátek také s lidmi s dalšími omezeními vlastní imunity, autoimunitními nemocemi, jako je například roztroušená skleróza, nebo neurosvalovými nemocemi. Při změnách ministerstvo vycházelo ze stanoviska České společnosti anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny.
Bamlanivimabu bylo dosud do Česka dodáno 300 dávek. Směřovaly do Thomayerovy fakultní nemocnice v Praze, která je distribuuje dalším nemocnicím. Pacientům se do konce března dostala zhruba tisícovka. První dodávky od firmy Regeneron dorazily do Fakultní nemocnice v Motole a ve čtvrtek do Fakultní nemocnice v Brně. Celkově by ČR měla získat kolem 12 000 dávek.
Ministerstvo zdravotnictví zmírnilo podmínky pro podání monoklonálních protilátek pacientům nakaženým novým typem koronaviru. Nově už nemusí být méně než tři dny po pozitivním testu na covid-19. Léky také budou dostupné pro víc diagnóz, například pro lidi s cukrovkou, kteří jsou obézní nebo mají vysoký tlak. Vyplývá to ze dvou nově vydaných mimořádných opatření, kterými se stanoví nové podmínky pro podání látky bamlanivimabod firmy Eli Lilly a kombinace látek casirivimab a imdevimab od Regeneronu.
Dočasné povolení obou experimentálních léčiv ministerstvem platí do konce roku. Léky zabraňují množení viru v buňkách, čímž předcházejí rozvinutí vážného stavu nemoci, který by si vyžádal hospitalizaci.
Hlavní podmínkou pro podání obou léků dosud bylo, aby pacient neměl příznaky covidu-19 déle než týden a nebyl déle než tři dny od pozitivního testů. Podmínka testu ale byla nyní zrušena. Pacientům s vybranými nemocemi mohl lék předepsat jeho praktický lékař nebo pracoviště v nemocnici, k podání infuze potom musel do nemocnice s urgentním příjmem.
U léku bamlavinimab, který je do ČR dodáván od konce února, bylo dosud povoleno ho podávat lidem po transplantaci, při léčbě rakoviny, lidem na dialýze kvůli omezené funkci ledvin, s chronickou obstrukční plicní nemocí ve třetím a čtvrtém stadiu, kteří ale nepotřebují domácí podávání kyslíku, s astmatem léčeným biologickou léčbou, s plicní hypertenzí, s trombofilním stavem, vaskulitidou s léčbou omezující imunitu nebo kortikosteroidy a obézním s BMI nad 40.
U léků od Regeneronu byli navíc uvedeni pacienti cukrovkou prvního typu nebo autoimunitními neurologickými a neurosvalovými onemocněními.
Nově jsou v seznamu u obou léků také lidé s cukrovkou prvního typu nebo druhého typu v kombinaci s obezitou s BMI nad 35 nebo vysokým krevním tlakem. Podle odhadů žije diabetiků v ČR přes milion, asi 60 000 má vrozenou cukrovku prvního typu. Cukrovka druhého typu souvisí s nezdravým životním stylem. Nemoc se s postupem času zhoršuje, může vést k onemocnění ledvin, slepotě nebo amputaci nohou.
INSPO News – již zítra 7. dubna
Ve středu 7. dubna od 16 do 18 hodin proběhne on-line konference INSPO News. Přednášky z původního zamýšleného programu INSPO doplněné o novinky, které přinesl čas.
Pro diváky se sluchovým postižením bude konference zpřístupněna prostřednictvím simultánního přepisu a tlumočení do českého znakového jazyka.
V průběhu konference budou mít účastníci příležitost pokládat dotazy a zapojit se do anket. Otázky přednášejícím lze již nyní položit prostřednictvím aplikace Sli.do na adrese https://app.sli.do/event/szmpe55p.
Ke sledování konference je možné se připojit na https://youtu.be/y2x96yclyQg.
Podrobný program najdete na www.inspo.cz/inspo-news.
Záznam konference bude samozřejmě zveřejněn i po konferenci na stránkách www.inspo.cz nebo na https://youtu.be/y2x96yclyQg.
Pokud si chcete připomenout záznam říjnové online konference INSPO 2020, najdete jej na webu www.inspo.cz nebo i na https://youtu.be/xCVtg8OJAGo?t=470,
popř. https://poslepu.cz/inspo-2020-online-dvouhodinovy-stream-nabidl-zajemcum-prurez-aktualnimi-novinkami/
Zítra si rovněž připomeneme Světový den zdraví, který byl vyhlášen 7. 4. 1950.
Přeji všem klidné jarní dny a těšíme se na Vás!
Věříme, že se již osobně setkáme na konferenci INSPO 2021 v Kongresovém centru v neděli 17. října.
Za organizační tým
Irena Peterková
BMI sdružení, z.s.
Tel. 776 323 450
irena@peterka.cz
Startuje Maraton s roztroušenou sklerózou – covidu navzdory
Jógu, pilates nebo chůzi po venku – to vše si vyzkouší účastníci letošního 24hodinového Maratonu s roztroušenou sklerózou (MaRS). Jubilejní 10. ročník startuje v pátek 19. března v 17 hodin a potrvá až do soboty. Kvůli koronavirové pandemii bude cvičení oproti minulým letům nekontaktní. Zájemci se mohou zapojit napříč Českou republikou, s pohybem jim pomůže řada instruktážních videí se cvičením nebo tipů na vycházkové trasy.
„Letošní ročník je vzhledem k protiepidemickým opatřením hodně odlišný. Ponese se v duchu individuálního cvičení na předem připravená videa, protože nemůžeme sportovat ve skupinách. Cílem je pacienty s roztroušenou sklerózou povzbudit, aby neklesali na mysli a nerezignovali na pohyb, který je pro jejich zdraví tolik důležitý,“ říká Kateřina Bémová z Nadačního fondu IMPULS, který celou akci organizuje.
Lidé s roztroušenou sklerózou (RS) se s pomocí počítače, mobilního telefonu nebo iPadu připojí na webovou stránku www.maratonmars.cz, kde pro ně organizátoři připravili několik instruktážních videí rozdělených podle náročnosti. Na své si tak přijdou i pacienti s většími pohybovými omezeními.
„Chystáme videa s lekcí jógy, chůze s hůlkami, ale i cvičení s kočárkem. Zapojit se mohou také zdraví lidé, kteří RS netrpí. Videa jsou připravována tak, aby cvičící nepotřebovali žádné speciální pomůcky – tedy kromě lekce nordic walking, při které je potřeba mít hůlky,“ vysvětluje fyzioterapeutka Lucie Suchá a dodává: „Letos se do maratonu zapojují i jógová a pilates studia, která budou do budoucna pacientům s RS nabízet lekce. Snažíme se, aby vznikla síť spolupracujících sportovišť, kam můžeme pacienty s RS poslat s tím, že se jim bude věnovat někdo, kdo má o jejich nemoci povědomí.“ Do přípravy akce MaRS se letos kromě sportovišť zapojují i studenti Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze (UK FTVS). Studenti oboru Aplikovaná tělesná výchova a sport osob se specifickými potřebami připravují videa, která budou postupně každou hodinu sdílet na YouTube.
Odkazy najdou zájemci ve facebookové události MaRS – Maraton s roztroušenou sklerózou s APA FTVS. „Připravili jsme také 10 km dlouhou trasu orientačního závodu mezi budovou fakulty na Veleslavíně a Tyršovým domem, kterou mohou účastnici maratonu zdolat samostatně podle mapy a QR kódů jako orientační běh, rodinnou procházku nebo celodenní výlet, případně i jet na vozíku, kole či handbiku,” říká PhDr. Jitka Vařeková, Ph.D., z UK FTVS.
Loni se cvičení při akci MaRS zúčastnilo více než 2 000 lidí z 29 měst České republiky.
Roztroušená skleróza je chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému, kterým trpí v České republice přibližně 20 000 pacientů. Pravidelný pohyb je pro ně naprosto stěžejní, a to v jakémkoli stadiu nemoci. „Koronavirová pandemie bohužel ovlivňuje společné aktivity, a pacienti s RS tak často ztrácí motivaci cvičit. Samozřejmě jim také chybí sociální kontakt s ostatními. Doporučuji všem pacientům alespoň chůzi venku. Ideální je ale cvičení, protože vznikající endorfiny pozitivně ovlivňují imunitní systém nemocných,“ vysvětluje prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, CSc., vedoucí Centra pro demyelinizační onemocnění Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
Pacienti se letos mohli kromě MaRS zapojit i do sedmitýdenní soutěže Seven Summits, při které se společnými silami pokoušeli zdolat sedm vrcholů světových kontinentů. Desítky sportovců měly za úkol ujít tolik metrů, kolik měří nejvyšší vrcholky světa.
Dnes vydané doporučení pro pacienty s RS Sekcí klinické neuroimunologie a likvorologie ČNS ČLS JEP
Lze doporučit očkování nejen u rizikových pacientů, kde předpokládáme vysoké riziko těžšího průběhu nemoci COVID-19, ale i u pacientů ostatních. Specializovaná RS centra bohužel nejsou schopná logisticky očkování zajistit. Očkování tedy musí probíhat standardně cestou očkovacích center nebo v ordinacích praktických lékařů.
Na základě současných dat se ukazuje, že onemocnění COVID-19 probíhá u pacientů s roztroušenou sklerózou (RS) obdobně jako u stejně starých zdravých osob, samotné onemocnění RS se tedy nezdá rizikovým faktorem.
Osoby s RS nesou ale stejná rizika jako zdravá populace, tj. těžší průběh lze očekávat u starších osob (zejména nad 65 let věku), u osob s dalšími přidruženými nemocemi (cukrovka, nemoci dýchacích cest, vysoký tlak, další závažná onemocnění, obézní osoby), rizikový je také vyšší stupeň neurologického postižení.
Zatím neexistuje dostatek informací ohledně dlouhodobého efektu vakcín proti COVID-19 u pacientů s RS. Existuje však již dostatečný počet očkovaných pacientů s RS ve světě, aby bylo možno říci, že žádná z dosud vyvinutých a používaných vakcín nenese specifické riziko pro pacienty s RS. Na základě toho, co víme o mechanismu účinku těchto vakcín, se lze domnívat, že by neměly zhoršovat průběh RS ani vyprovokovat relaps nebo zabránit efektu účinnosti biologické léčby. Důležitý je zejména fakt, že žádná z dosud dostupných vakcín proti COVID-19 není „živá“ – to znamená, že neobsahují žádný virus schopný způsobit infekci.
Doporučení u jednotlivých preparátů:
- Léky základní linie (interferony, glatiramer acetát, teriflunomid, imunoglobuliny), dále fingolimod, siponimod, dimethyl fumarát, natalizumab – zde předpokládáme, že podání mRNA vakcíny bude bezpečné a zřejmě není třeba přerušovat léčbu.
- V případě léčby monoklonálními protilátkami proti anti CD20 (rituximab, ocrelizumab) – bude potřeba načasovat podání vakcíny tak, aby se maximalizovala šance na vytvoření protilátkové odpovědi. Doporučujeme tedy podání 1. dávky vakcíny za 5 měsíců po poslední infuzi, podání 2. dávky za 21 (28) dní, pak 4-6 týdnů vyčkat a teprve potom podat další infuzi anti CD 20. Prodloužení intervalu mezi infuzemi nenaruší efekt anti CD20 terapie.
- V případě terapie alemtuzumabem nebo kladribinem očkovat nejdříve za 6 měsíců po posledním pulsu léčby, eventuálně dříve, ale vždy za předpokladu normalizace krevního obrazu.
Ve všech případech striktně platí:
- Neočkovat osoby, které prodělávají akutní infekční onemocnění jakéhokoliv původu (tj. příznakové osoby – teplota, kašel, rýma, pneumonie, průjmy atd.), v tomto případě vyčkat nejméně 2 týdny po odeznění příznaků.
- Neočkovat zatím osoby, které prokazatelně onemocnění COVID-19 prodělaly v posledních 3 měsících (potvrzené PCR testem).
- Před plánovaným očkováním je vhodné provést vyšetření IgG protilátek proti SARS-CoV-2 (ke zjištění % pacientů, kteří prodělali COVID-19 bezpříznakově).
- Neočkovat v době ataky, po podání vysokodávkovaného Solumedrolu odložit podání vakcíny alespoň o 4 týdny.
- Zatím platí povinnost dodržovat vládní doporučení ke snížení rizika nákazy a přenosu COVID-19 i po očkování proti COVID-19. Lidé, kteří jsou ve vyšším riziku, musí striktně dodržovat všechna opatření, aby se ochránili před nákazou virem.
- Dále je potřeba zdůraznit, že po očkování trvá určitou dobu, než se dosáhne imunity, proto je zásadní dodržovat preventivní opatření i po počátečním očkování. Po první dávce vakcíny proti COVID 19 trvá až 28 dní, než organismus dosáhne určité úrovně imunity.
U pacientů s neuromyelitis optica a onemocněním jejího širšího spektra (NMOSD) platí obecné doporučení jako u pacientů s RS.
Vzhledem k tomu, že u pacientů s NMOSD byl prokázán zvýšený výskyt relapsů po různých typech očkování, tak je třeba se vždy poradit s ošetřujícím lékařem, který léčbu vede a který vezme v úvahu aktivitu onemocnění v posledním roce a další rizikové faktory.
Závěrem chceme zdůraznit, že zatím nemáme dostatek informací o dlouhodobém efektu a komplikacích očkování, proto je zcela zásadní tyto informace průběžně sbírat. Informujte prosím své ošetřující lékaře v RS centrech o proběhlém očkování (název vakcíny a datum podání) i o všech nežádoucích účincích, které byly s vakcinací spojeny.
Data budou sbírána cestou registru ReMuS.
Sledujte stránky www.aktivnizivot.cz , kde bude tato informace pravidelně aktualizována.
Doc. MUDr. Dana Horáková, Ph.D., předseda SKNIL ČNS ČLS JEP
Z Marathonu do Athén, nebo z Athén do Sparty?
10. ročník 24hodinového cvičebního Maratonu s roztroušenou sklerózou proběhne! A to 19. a 20. března 2021. Přidejte se i Vy!
Milí maratónští přátelé,
proměnlivá situace s C-19 se ustálila ve skoro nejhorší variantě a nám nezbývá nic jiného, než opět trochu změnit připravené plány. Pojďme do toho – společně proti RS!
CVIČENÍ
bude individuální a doma podle předtočených lekcí. Všechny budou předem uvedené v rozvrhu cvičení pro pátek 19. 3. a sobotu 20. 3. s jednoduchými odkazy na www.maratonmars.cz
Vyberete si z rozvrhu cvičení, která pro Vás budou zajímavá, která znáte, nebo možná právě to, co neznáte. V rozvrhu bude uvedená délka a kategorie, pro kteroujsou doporučená. Určitě začněte krátkým protažením (a budete si moci vybrat), a protože jedna vlaštovka jaro nedělá, cvičte si to krátké protažení každý den a za pár týdnů uvidíte, jak lépe se budete cítit. Vytrvalost a nevzdávat se.
Všechna videa budou dále dispozici a rozhodně nám – minimálně v nejbližším měsíci – nezbyde nic jiného, než si cvičit sami doma. Přece se nevzdáme?
Štafeta? A společné cvičení? Ale ano, utvořte si také vlastní místní štafetu a zavolejte si. Cvičíš? Já cvičím! A co se ti líbilo nejvíc? Jak Ti to jde… Zavoláme si tak jako každý rok a alespoň symbolicky propojíme jednotlivá města.
OUTDOOR – PŘEDTOČENÁ VIDEA CO A JAK VENKU
Cvičení venku – nejen pro maminky s kočárky a malými dětmi, jak správně chodit – lekce Nordic Walking a 7summits.
Seven summits, Koruna planety, nejvyšší hory všech světadílů, projekt, který byl poprvé definován v 80. letech 20. století amatérským horolezcem Richardem Bassem. Co to vlastně znamená? Čelit velké výzvě. Nevzdat se na první překážce, před prvním omezením (ať je jakékoli), vědět, kde jsou mé fyzické hranice a snažit se je posunout dál, takže velká práce na sobě, trénink. Každodenní. Umět se poprat s tím, že mi to nejde. Nevzdávat se.
Platí to určitě pro horolezce, ale platí to také pro každého, komu do života vstoupila nevyléčitelná roztroušená skleróza. Kdo jste se už zapojili, víte. Kdo ne, stále ještě můžete zdolat několik vrcholů ve výzvě 7summits pro RS k 10. ročníku MaRS maratonu. Ale tady příběh nekončí. Jaký bude tedy 10. ročník našeho společného MaRSu?
OSMÝ VRCHOL DO KORUNY PLANETY
výzva pro nadšence a velké vytrvalce, přidejme do Koruny planety osmý vrchol, zdolejte nejvyšší bod ve Vaší obci, (i kdyby to byla vycházka ke kostelu nebo za domem, má to smysl a počítá se!). Pošlete foto, nadmořskou výšku dosaženého bodu, kroky a – prvních 10 v pátek a 10 v sobotu od nás dostane maratonskou láhev na pití. Další budeme losovat, pokud pošlete příběh vašeho výletu, rodiny nebo maximálně dva (nezapomeňte dodržet všechna opatření!) čeká na Vás losování o MaRSí nákrčníky.
Čechů a Slováků, kteří do letošního roku dosáhlo Koruny planety je pouze několik. Letos se k nim přidá pár desítek dalších, těch, kteří dokázali stejnou (a možná i větší) vytrvalost. Vás, kteří jste se v životě nevzdali a nevzdáváte se.
Nevzdávejme ani společný MaRS maraton 2021, těším se na každého,
Kateřina
„Vysoké cíle, třebaže nesplnitelné, jsou cennější než nízké, třebaže splnitelné.“ — Johann Wolfgang Goethe
Stále aktuální doporučení pro pacienty s RS k očkování vakcínami proti COVID-19 výborem Sekce klinické neuroimunologie a likvorologie ČNS ČLS JEP
Na základě současných dat se ukazuje, že onemocnění COVID-19 probíhá u pacientů s roztroušenou sklerózou (RS) obdobně jako u stejně starých zdravých osob, samotné onemocnění RS se tedy nezdá rizikovým faktorem.
Osoby s RS nesou ale stejná rizika jako zdravá populace, tj. těžší průběh lze očekávat u starších osob (zejména nad 65 let věku), u osob s dalšími přidruženými nemocemi (cukrovka, nemoci dýchacích cest, vysoký tlak, další závažná onemocnění, obézní osoby), rizikový je také vyšší stupeň neurologického postižení.
Zatím neexistuje dostatek informací ohledně efektu a možných nežádoucích účincích vakcín proti COVID-19 u pacientů s RS. Na základě toho, co víme o mechanismu účinku mRNA vakcín, se lze domnívat, že by neměly zhoršovat průběh RS ani vyprovokovat relaps nebo zabránit efektu účinnosti biologické léčby. Důležitý je zejména fakt, že žádná z dosud dostupných vakcín proti COVID-19 není „živá“ – to znamená, že neobsahují žádný virus schopný způsobit infekci.
Na základě těchto informací lze doporučit očkování u rizikových pacientů (viz výše), kde předpokládáme vysoké riziko těžšího průběhu nemoci COVID-19, i u pacientů ostatních.
Doporučení u jednotlivých preparátů:
- Léky základní linie (interferony, glatiramer acetát, teriflunomid, imunoglobuliny), dále fingolimod, siponimod, dimethyl fumarát, natalizumab – zde předpokládáme, že podání mRNA vakcíny bude bezpečné a zřejmě není třeba přerušovat léčbu.
- V případě léčby monoklonálními protilátkami proti anti CD20 (rituximab, ocrelizumab) – bude potřeba načasovat podání vakcíny tak, aby se maximalizovala šance na vytvoření protilátkové odpovědi. Doporučujeme tedy podání 1. dávky vakcíny za 5 měsíců po poslední infuzi, podání 2. dávky za 21(28) dní, pak 6 týdnů vyčkat a teprve potom podat další infuzi anti CD 20. Prodloužení intervalu mezi infuzemi nenaruší efekt anti CD20 terapie.
- V případě terapie alemtuzumabem nebo kladribinem očkovat nejdříve za 6 měsíců po posledním pulsu léčby, za předpokladu normalizace krevního obrazu.
Ve všech případech striktně platí:
- Neočkovat osoby, které prodělávají akutní infekční onemocnění jakéhokoliv původu (tj. příznakové osoby – teplota, kašel, rýma, pneumonie, průjmy atd.), v tomto případě vyčkat nejméně 2 týdny po odeznění příznaků.
- Neočkovat zatím osoby, které prokazatelně onemocnění COVID-19 prodělaly v posledních 3 měsících (potvrzené PCR testem).
- Před plánovaným očkováním je vhodné provést vyšetření IgG protilátek proti SARS-CoV-2 (ke zjištění % pacientů, kteří prodělali COVID-19 bezpříznakově).
- Neočkovat v době ataky, po podání vysokodávkovaného Solumedrolu odložit podání vakcíny alespoň o 4 týdny.
- Zatím platí povinnost dodržovat vládní doporučení ke snížení rizika nákazy a přenosu COVID-19 i po očkování proti COVID-19. Lidé, kteří jsou ve vyšším riziku, musí striktně dodržovat všechna opatření, aby se ochránili před nákazou virem.
- Dále je potřeba zdůraznit, že po očkování trvá určitou dobu, než se dosáhne imunity, proto je zásadní dodržovat preventivní opatření i po počátečním očkování. Po první dávce vakcíny proti COVID 19 trvá až 28 dní, než organismus dosáhne určité úrovně imunity.
U pacientů s neuromyelitis optica a onemocněním jejího širšího spektra (NMOSD) platí obecné doporučení jako u pacientů s RS.
Vzhledem k tomu, že u pacientů s NMOSD byl prokázán zvýšený výskyt relapsů po různých typech očkování, tak je třeba se vždy poradit s ošetřujícím lékařem, který léčbu vede a který vezme v úvahu aktivitu onemocnění v posledním roce a další rizikové faktory.
Závěrem chceme zdůraznit, že zatím nemáme dostatek informací o dlouhodobém efektu a komplikacích očkování, proto je zcela zásadní tyto informace průběžně sbírat. Informujte prosím své ošetřující lékaře v RS centrech o proběhlém očkování (název vakcíny a datum podání) i o všech nežádoucích účincích, které byly s vakcinací spojeny.
Data budou sbírána cestou registru ReMuS.
Sledujte stránky www.aktivnizivot.cz , kde bude tato informace pravidelně aktualizována.
Doc. MUDr. Dana Horáková, Ph.D., předseda SKNIL ČNS ČLS JEP
Vydáno 12. ledna 2021
Mikrobiom – vnitřní supervelmoc! Existuje nějaká souvislost mezi covidem, RS a mikrobiotou?
Už od doby, kdy se střevní mikrobiom stal celosvětově jakýmsi „hot topic“, si neurologové kladou otázku, zda by mohl hrát roli i při vzniku a rozvoji roztroušené sklerózy (RS). Dlouho jsou známy například studie poukazující na vyšší či nižší výskyt RS v populacích s různými dietními režimy – jejich podrobnější znalost by mohla výhledově vést k praktickému využití těchto znalostí při doporučování diety pacientům, kteří by touto cestou mohli svou RS léčit, nebo jí dokonce předcházet.
Mikrobiom je okem neviditelný a u každého člověka unikátní „ekosystém“, který hraje v těle možná větší roli, než si myslíme. O co vlastně jde, co jej ovlivňuje a jak se dá „špatný“ mikrobiom léčit? Co je transplantace stolice, jak probíhá a v jakých případech může člověku pomoci? Proč stolici nemohou darovat obézní lidé? Na tyto i další otázky pro odpovídala předsedkyně České mikrobiomové společnosti České lékařské společnosti J. E. P., prof. MUDr. Helena Tlaskalová-Hogenová, DrSc.
O mikrobiomu donedávna laická veřejnost možná ani nevěděla. Mohla byste vysvětlit, co to vlastně je?
V devadesátých letech došlo k rozvoji molekulárně biologických metod, které umožnily analýzu lidského genomu a jeho popis, k němuž došlo v roce 2000. Tyto metody (především metody sekvenační) se následně využily i pro analýzu lidského mikrobiomu.
Mikrobiom je souhrn genů všech mikrobů, které osidlují náš organismus. Pro souhrn všech mikroorganismů se používá slovo mikrobiota (dříve „mikroflóra“), dnes se termíny mikrobiom a mikrobiota používají zástupně. Nejvíce mikrobů je ve střevech: střevní mikrobiom obsahuje 150× více genů než genom lidský (genom našich buněk) a je velmi různorodý, obsahuje kolem tisíce rodů bakterií; kromě bakterií ale obsahuje i viry, kvasinky a parazity. Zjistilo se, že se složením našeho mikrobiomu navzájem lišíme, že každý z nás má určitý individuální mikrobiom. Pro další informace o mikrobiomu doporučuji navštívit web České mikrobiomové společnosti: www.mikrobiom-cms.cz.
Která medicínská odvětví se mikrobiomem zabývají?
Metodickými aspekty výzkumu mikrobiomu se zabývá molekulární biologie (metagenomika, metabolomika a další), genetika a samozřejmě mikrobiologie. Když byly publikovány první analýzy složení mikrobiomů a jejich funkcí a bylo jasné, že mikrobiota výrazně ovlivňuje naše zdraví, začali se o mikrobiom zajímat lékaři různých oborů, včetně klinických. Na základě toho, že je možné mikrobiotu u pacientů s různými chorobami studovat i částečně ovlivňovat, je zájem kliniků o spolupráci v tomto oboru enormní.
Pracovníci našich laboratoří spolupracují s odborníky z oblasti gastroenterologie, alergologie, onkologie, oftalmologie, dermatologie, neurologie, psychiatrie a dalších.
Velký význam pro výzkum mikrobiomu a jeho efektů měl náš učitel a světově proslulý imunolog, profesor MUDr. Jaroslav Šterzl, který v Mikrobiologickém ústavu Akademie věd založil v 60. letech minulého století gnotobiologickou laboratoř v Novém Hrádku. Tato laboratoř byla v té době jednou z pouhých tří laboratoří na světě, kde vědečtí pracovníci využívali bezmikrobní zvířecí modely pro studium vlivu nepatogenních (komensálních) bakterií na imunitu a zdraví. Používali jsme experimentální modely lidských chorob a zkoumali jsme, jak se různé bakterie uplatňují při vzniku a vývoji chorob a jak je možné bakteriemi a jejich složkami nemoci ovlivnit.
Mluvili jsme o střevní mikrobiotě, kolik vůbec v těle máme dalších mikrobiomů?
Mikrobiota osidluje všechny povrchy kryté epitelem, velmi důležitý je kožní mikrobiom, v ústech máme orální mikrobiom, mikrobiom je přítomný v dýchacích cestách, existuje také mikrobiom urogenitálního traktu, například u žen je velice důležitý vaginální mikrobiom.
Každý mikrobiom určité oblasti v našem těle má jiné složení, je totiž tvořený určitými typy mikrobů podle prostředí, ve kterém mikrobi žijí. Důležité je, že většina interakcí mezi námi (našimi buňkami) a mikroby je v rovnováze, vztah je symbiotický. Naše tělo poskytuje vhodná prostředí pro život mikroorganismů a zajišťuje mikrobům výživu; mikrobi nám naopak pomáhají zajišťovat důležité fyziologické funkce, které mají zásadní význam pro naše zdraví. Je to tedy oboustranně výhodná spolupráce či souhra.
Známá je role mikrobioty v trávicích procesech, například některé bakterie produkují enzymy, které chybějí v lidském organismu a jsou potřebné k trávení potravy. Kromě toho hrají mikroorganismy důležitou obrannou roli, zabraňují vstupu patogenních mikrobů, stimulují a regulují imunitu a brání tak vzniku infekčních, ale i dalších chorob.
K čemu slouží v těle například mikrobiom dýchacího traktu, který jste zmínila?
Úlohou tohoto mikrobiomu je ovlivňovat fyziologické funkce buněk, které jsou v dýchacích cestách a plicích. Mezi hlavní efekty patří regulace imunitních složek dýchacího systému, tedy antiinfekční odolnost. Podobně jako na sliznici střeva zabraňuje nebezpečným patogenním mikrobům ve vstupu do dolních dýchacích cest a jejich interakci s buňkami kryjícími dýchací trakt. Mikrobiota dýchacího traktu je však mnohem méně prozkoumaná než mikrobiota zažívacího traktu – střevní mikrobiom.
Čím to je, že nejlépe prozkoumaný je střevní mikrobiom?
Střevní mikrobiom začal být zkoumán jako první, pravděpodobně proto, že je v něm nejvíce mikrobů a že vzorky stolic jsou snadno dostupné.
Už v dávných dobách Hippokrates považoval střevo za velmi významný orgán pro lidské zdraví, ale i možný zdroj vzniku nemocí. Střevo je velmi důležitý orgán hlavně v oblasti imunity. Ví se, že obsahuje 70 procent imunitních buněk lidského těla. Důležité je, že imunitní buňky produkují různé cytokiny a další mediátory, které ovlivňují reakci našeho organismu na cizorodé látky.
Mikroorganismy obsahují složky, které stimulují (aktivují) imunitní buňky ve střevě. Zdravý slizniční imunitní systém je schopný udržovat rovnováhu mezi potřebnou stimulací, mikrobními složkami a tolerancí, to znamená, že dovede i utlumovat reakci na tyto stimuly (tzv. slizniční tolerance).
V této souvislosti je důležité zmínit také bariérovou funkci sliznic, která normálně nedovoluje volný prostup mikrobů a jejich produktů do cirkulace. Předpokládá se, že důvodem často se vyskytujících autoimunitních, zánětlivých i nádorových chorob je, že porušení slizniční bariéry (takzvané leaky gut, děravé střevo) jako důsledek dysbiózy vede k tomu, že některé mikrobní složky mohou proniknout do cirkulace, aktivují imunitní buňky v různých orgánech a spouští zánět, tedy škodlivou imunitní reakci.
Výzkum ostatních mikrobiot tedy bude ještě pokračuje?
Ano. Důležitá je přístupnost materiálu, poměrně dost prozkoumán je díky stomatologům i orální mikrobiom. Prozkoumán je hodně i vaginální mikrobiom, s nímž souvisí řada chorob.
Někdy se říká, že mikrobiota je náš druhý mozek. Jak tomu máme rozumět?
Ano, je to proto, že množství neuronů ve střevech je stejně velké, jako je množství neuronů v celé míše. Ve střevě jsme vybaveni množstvím buněk nervového systému, které dovedou přijímat stimuly od mikroorganismů a jejich produktů a přenášet je do mozku.
Je pravda, že hmotnost bakteriálního osídlení našeho střeva představuje v součtu 1 až 2 kilogramy?
Ne, toto tvrzení bylo nedávno opraveno, hmotnost bakteriálního osídlení střeva je podle současných vědeckých závěrů 250 až 500 gramů. Rovněž opraveno bylo i to, že máme v těle 10× víc bakterií než buněk.
Půl kilogramu mikroorganismů je stále poměrně hodně. Může být při tomto množství bakteriální osídlení střev vidět při kolonoskopii – tedy při vyšetření střeva endoskopem?
V roce 2015 vyšel článek, který ukázal, že autoři původní teorie nepočítali s červenými krvinkami erytrocyty, takže ve skutečnosti počet bakteriálních buněk ve srovnání s počtem buněk, které tvoří naše tělo, je skoro 1:1, jen lehce převažují bakterie.
Mikrobiom není možné vidět běžným endoskopem, kterým se sledují zánětlivé nebo nádorové změny ve střevní sliznici. Střevní mikroorganismy lze vidět jen při velkém zvětšení pod mikroskopem. Analýzy střevního mikrobiomu se dělají nejčastěji ze stolice. Když se člověku odebírá při koloskopii vzorek tkáně, tzv. biopsie, je možné udělat analýzu mikrobů v bioptickém vzorku, což má význam při výzkumu například rakoviny tlustého střeva.
Zmínila jste individuálnost mikrobiomu. Má tedy každý člověk na zemi unikátní mikrobiom?
Vlastní mikrobiom se zakládá hned po narození. To je také nejdůležitější období, kdy mikroorganismy osidlují tělní povrchy, utváří se mikrobiom. Jistou stabilitu dosahuje až kolem druhého až třetího roku života. Vývoj mikrobioty trvá tedy poměrně dlouho.
Pro kvalitu mikrobioty a pro to, aby se vytvořil výhodný, zdravý mikrobiom a podpořil se růst prospěšných bakterií, je velmi důležitá strava v začátku života. Když už je mikrobiota relativně stabilní (přibližně 60 až 70 procent jejího složení se udržuje celý život), může se měnit v průběhu života, a to zejména pod vlivem stravy, po užívání antibiotik, léků a podobně. Speciálně střevní mikrobiota, ale i ta v dýchacích cestách, obsahuje velké množství bakterií, které není možné běžnými metodami kultivovat.
Teprve analytické molekulárně-biologické metody ukázaly, že tam bakterie jsou a je možné je identifikovat. Obdoba se odehrává ve všech oblastech planety, při průzkumu oceánů či sopek; tyto molekulárně-biologické metody objevují mikrobiotu na místech, kde se nečekalo, že je život, a dokazují, že jsme obklopeni mikroby na všech místech.
Je bakteriální osídlení těla přítomno už u právě narozených dětí?
Nedávno se objevily publikace, že malé množství bakteriálních nukleových kyselin je přítomno už v placentě a ve střevě nenarozených embryí. Ale zatím to není jisté, vědci se ještě pořád na tomto nálezu neshodli. Někteří tvrdí, že to tak je, někteří zase, že je to výsledkem kontaminace. Hlavní stimulus od mikrobů ale každopádně přichází až po narození.
Jakým způsobem dochází k osídlení těla u dětí narozených císařským řezem a u nekojených miminek?
Přirozený porod je určitě lepší než císařský řez. Dítě se během přirozeného porodu setkává povrchově, ale zřejmě i ústy s mikroby, které jsou důležité pro vývoj jeho imunitního systému. U císařského řezu se toto neděje. V některých porodnicích ve světě se proto dokonce dělá to, že když žena porodí císařským řezem, novorozence následně pomažou výtěrem z matčiny vagíny a dají jim ho i do úst.
Co se týče kojení, udává se, že mateřské mléko je pro růst prospěšných bakterií ve střevě kojence nejideálnějším zdrojem živin i pro jeho mikrobiotu, podporuje totiž růst laktobacilů a bifidobakterií. Nedávno bylo objeveno, že mateřské mléko dokonce tyto bakterie obsahuje a dítě tak dostává s mlékem přímo i tyto bakterie, které jeho střevo osidlují. Je zajímavé, že také z imunologického hlediska dostává novorozenec mateřským mlékem to nejlepší a potřebné, tedy specifické imunitní faktory své matky. Takzvaný společný slizniční imunitní systém totiž zajištuje to, že s mateřským mlékem dostane od matky i protilátky a buňky, které jsou schopné reagovat s mikroby, jež má matka ve střevě a kterými se novorozenec osidluje.
Jaké další faktory ovlivňují během života složení a kvalitu našeho mikrobiomu?
Složení mikrobiomu je do jisté míry ovlivněno rasou, dědičnými faktory a během vývoje jedince se mění. Po narození je mikrobiota velmi nestabilní, variabilní, teprve kolem třetího roku života se jistým způsobem stabilizuje a podobá se mikrobiotě dospělých.
Ze zevních faktorů ovlivňuje mikrobiotu hlavně strava, ale i užívání antibiotik a jiných léků. V posledních dekádách pozorujeme nevysvětlitelný nárůst zánětlivých a nádorových chorob, který koreluje se změnami složení naši mikrobioty. Zdá se, že je to v souvislosti se změnami životního stylu. Vliv má například to, že většina obyvatelstva žije dnes spíše ve městech, velký vliv má změna ve složení naší stravy – jíme mnohem více průmyslově zpracovaných potravin. K negativním vlivům na složení mikrobioty a následnému nárůstu nemocí přispívá také nedostatek pohybu a zvyšující se množství stresu.
Na složení mikrobioty má vliv i stres?
Ano, stres mění složení mikrobioty. To je právě důkaz té obousměrné komunikace mezi střevem a mozkem.
Jak vlastně vypadá zdravý mikrobiom?
To je zcela zásadní otázka. Problémem je, že „zdravý“ mikrobiom není zatím možné zcela přesně definovat, zvláště když uvážíte jeho individuální variabilitu a množství faktorů, které ho ovlivňují.
Vychází se tedy ze srovnání velkého množství analyzovaných mikrobiomů zdravých a nemocných jedinců. Bylo například ukázáno, že některé typy prospěšných mikrobů jsou více a ve vyšším procentu zastoupeny ve stolici zdravých lidí.
Jsou tedy alespoň rámcově definované základy zdravé mikrobioty, nějaký orientační standard?
Ano, ale opravdu jen rámcově. Normální střevní mikrobiota se analyzovala a základní rysy se určily díky dobrovolníkům z řad zdravých lidí. Tak bylo možné definovat i odchylky od normálu, tzv. dysbiózu, poruchu rovnováhy v mikrobiotě, která je charakterizována především snížením její různorodosti.
Dalším popsaným rysem dysbiózy bylo malé množství prospěšných mikrobů a vyšší výskyt potenciálně patogenních mikrobů, tedy těch, které mohou být za určitých podmínek škodlivé. Dysbióza byla postupně zjištěna a popsána nejprve u pacientů trpících střevními chorobami a později také jinými chronickými chorobami, včetně některých chorob duševních. Zajímavé bylo zjištění, že například i obézní lidé mají od „normální mikrobioty“ velké odchylky.
Jaké důsledky může mít pro naše zdraví špatně fungující mikrobiom?
Jsme v období, kdy narůstají základní znalosti o mikrobiotě. Jsou možnosti dát si udělat analýzu, avšak zatím jen za poměrně velké peníze. Bohužel stav poznání v této oblasti ale není ještě takový, aby na základě analýzy mohl člověk usoudit, co je v mikrobiotě špatně.
V reklamách některých firem se bohužel objevují nabídky analýzy mikrobioty spolu se slibem, že vám dodají přesně ty mikroby, které vám chybějí. Proti takovým tvrzením my, členové České mikrobiomové společnosti České lékařské společnosti, vystupujeme. Byznys zneužívá momentální zájem o mikrobiotu. Rozvoj nových poznatků jistě nové přístupy v brzké budoucnosti umožní. Zatím je možné využít znalostí o působení různých typů probiotik, zvláště těch, jejichž účinnost byla ve studiích prokázána.
Jak tedy v praxi probíhá diagnostika špatně fungující mikrobioty?
Člověk musí odevzdat stolici, nejlépe opakovaně, a v laboratoři se analyzuje složení mikrobioty náročnými sekvenčními technikami, které se pak spolu s klinickým průběhem choroby hodnotí.
Hlavní možností, jak mikrobiotu ovlivnit, je podávání probiotik. V některých případech se již experimentálně zkouší nejnovější přístup, tedy přenos fekální mikrobioty od zdravého dárce (tzn. fekální mikrobiální transplantace). Existuje skupina, která dělala přenos zdravé stolice u autistických dětí. Několik týdnů jim každodenně dávali zdravou stolici. Autistické děti se zlepšily nejen z hlediska průjmů, kterými často trpí, ale i psychicky; jejich stav byl výrazně lepší dokonce i dva roky po přenosu stolice.
To je zatím ale ojedinělá publikace, ve které byl popsán prokazatelný pozitivní efekt přenosu stolice. U klostridiových infekcí je to dokázáno jasně, tam je 90procentní úspěšnost přenosu fekální mikrobioty u lidí, kteří jsou na pokraji smrti. U jiných nemocí se přenos zdravé mikrobioty zatím jenom zkouší.
Mluvili jsme o nerovnováze, dysbióze, která bývá spojována s mnoha chorobami a poruchami imunitního systému. Může být spouštěčem těchto nemocí skutečně mikrobiom? Nebo je naopak změna mikrobiomu těmito onemocněními způsobena?
To je výborná otázka, to právě nevíme. Když jsme nemocní, všechno se v těle změní a i mikrobi mají jiné podmínky k životu. Účast mikrobioty při vzniku nemocí byla kauzálně dokázaná na zvířecích modelech lidských chorob, ale přímo u lidí je průkaz velmi obtížný.
Lidé, kteří přicházejí k lékaři, mají už chorobu v určité fázi vývoje, choroba má své klinické projevy. Když se pak ukáže, že mají ve srovnání se zdravou populací odlišné složení mikrobioty, tak se neví, jestli je to příčina, následek nebo jenom asociace.
Prvotní nadšení vyplynulo z výsledků experimentálních přístupů, a nyní přichází lehké zklamání. Předpokládá se, že odpověď na vaši otázku možná ukáže přenos neboli transplantace fekální mikrobioty. Zatím je přenos stolice povolen a prováděn pouze u lidí s klostridiovou infekcí (závažné průjmy), u jiných se tento postup teprve zkouší. Myslím si, že to by byla cesta, která by mohla i experimentálně ukázat, jestli lišící se mikrobiota u nemocných je příčinou nebo důsledkem některých chorob.
Ovlivňuje mikrobiom také naše emoce, náladu, psychické funkce? Jak? Nebo emoce ovlivňují mikrobiom?
Dávno známé jsou interakce střeva s mozkem, před nějakou zkouškou mívají lidé často střevní potíže nebo třeba i zvrací. V poslední době byla prokázána oboustranná komunikace mezi mozkem, střevem ale i střevní mikrobiotou.
Pokud je složení mikrobiomu porušené (takzvaná dysbióza), vzniká v organismu prozánětlivý stav. V případě, že bariérová funkce střevní sliznice není dokonalá nebo je porušená regulace imunitních odpovědí, vzniká v mozku prozánětlivý stav.
U pacientů s depresemi bylo experimentálně pomocí analýzy mikrobioty a moderních zobrazovacích metod používaných ke sledování mozkových funkcí jasně prokázáno, že vztah mezi psychickým stavem a střevní mikrobiotou existuje. Zajímavé bylo zjištění, že mnohé komensální (nepatogenní) bakterie produkují neuroaktivní látky, které ovlivňují mozek a hrají roli v psychice. V poslední době se tedy množí důkazy, že spojení mezi střevním mikrobiomem a psychikou existuje. Dříve bylo známé spojení (osa) střevo–mozek, nyní se přidal mikrobiom, takže se mluví o ose mikrobiom–střevo–mozek.
Pozná sám pacient, že má s mikrobiotou potíže?
Sám na sobě to člověk nepozná, jen průjmy, zácpa a další klinické projevy tzv. funkčních poruch zažívacího traktu mohou naznačovat, že je něco v nepořádku i se střevní mikrobiotou. U některých střevních chorob, jako např. u idiopatických střevních zánětů (Crohnova choroba, ulcerosní kolitida), je účast mikrobioty prokázána i s důsledkem poruchy imunitních reakcí, které hrají rozhodující úlohu. Když berete antibiotika, která „vybijejí“ kromě příslušných patogenních mikrobů i část mikrobioty, je vhodné podávat probiotika – nedojde pak k nežádoucím důsledkům, které mohou nastat po „vybití“ mikrobioty.
Pokud by člověk chtěl zjistit stav své mikrobioty, jak to může udělat?
Jak jsme říkali, analýza je možná, člověk si ji může u některých firem objednat, zatím s poměrně velkými finančními náklady.
Bohužel stav znalostí není na takové úrovni, aby na základě provedené analýzy mohli příslušní pracovníci oprávněně doporučit specifický způsob ovlivnění mikrobioty (kromě obecných rad týkajících se stravy a užívání probiotik).
Jak se porucha funkce mikrobiomu diagnostikuje, existuje například nějaká „stupnice“ kvality mikrobioty?
To je základní a nejtěžší otázka. Jak jsme říkali, dá se analyzovat mikrobiota ve stolici, potom následuje hodnocení. Ví se, že některé bakterie jsou zdraví prospěšné, především ty, které produkují mastné kyseliny s krátkým řetězcem (např. butyráty). Posuzuje se početní převaha prospěšných vůči potenciálně patogenním (škodlivým) bakteriím.
Například ve stáří ubývá prospěšných bakterií a narůstá množství těch potenciálně patogenních, těm se říká patobionty. Způsoby analýzy se vyvíjejí, zlepšují, ale zatím se neukazuje, že by bylo jednoznačně možné definovat standard zdravé mikrobioty. Jsme stále ještě na počátku porozumění funkce mikrobiomu a jeho významu pro zdraví.
Pokud člověk užívá nějaká antibiotika, může si tím zahubit veškerou mikrobiotu?
Antibiotika se předepisují podle typu infekce – patogenního mikroba napadajícího pacienta. Antibiotika, která jsou schopna vymýtit patogeny, „berou“ (vybíjejí) i prospěšné bakterie podobného typu. Veškerou mikrobiotu ale vyhubit nemohou.
Kromě nebezpečí vzniku antibiotické resistence bakterií bylo mnohokrát prokázáno, že nadužívání antibiotik může velmi poškozovat zdraví. Například v USA jsou státy, kde lékaři více předepisují antibiotika, a jiné státy, kde je podávání antibiotik limitováno. Zjistilo se, že zvýšená konzumace antibiotik vysoce koreluje s výskytem obezity, ale i Crohnovy choroby. Čím častěji lidé berou antibiotika, tím víc stoupá výskyt chronických chorob. Nejnebezpečnější jsou pak následky častého podávání antibiotik u dětí předškolního věku.
Už zde zaznělo, že probiotika mohou snížit negativní vliv antibiotik. Má smysl pravidelně užívat doplňky stravy, které je obsahují?
Myslím si, že probiotika je vhodné užívat každodenně, ale především z přírodních zdrojů, to znamená jíst pravidelně mléčné kysané výrobky (jogurty, kefír), kvašenou zeleninu a podobně. V těchto potravinách jsou totiž přítomné prospěšné mikroorganismy.
V lékárně koupená probiotika (doplňky stravy) je vhodné používat tehdy, když se něco děje, například při a po infekčních průjmech nebo právě při léčbě antibiotiky.
V klinických studiích se ukazuje, že některé typy probiotik prokazují preventivní nebo léčebnou efektivitu také u jiných nemocí, dokonce i duševních, například u těžkých depresí. Probiotika dokážou totiž měnit mozkovou aktivitu. To jsou důkazy toho, že to, co máme ve střevě, míněno bakterie, může ovlivnit mozkovou aktivitu dobrým směrem.
Mají vůbec laktobacily a další „dobré složky“ přítomné v probioticích šanci přežít „koupel“ v trávicích šťávách a v pořádku doputovat až do tlustého střeva?
Ano, mají. U probiotik, která se v lékárnách prodávají, musí být kontrola toho, že probiotické bakterie přežijí v trávicích tekutinách. Pro účel podávání jsou tak vyzkoušené například určité kmeny laktobacilů. Chtěla bych jen upozornit, že probiotika přežívají ve střevním traktu jen dočasně, nekolonizují jej trvale, a je proto nutné podávat je opakovaně.
Ovlivňují složení mikrobioty i jiné léky vyjma antibiotik, ať už pozitivně, nebo negativně?
Ano, existuje několik publikací prokazujících změnu mikrobioty po podávání různých léků. Například metformin, lék používaný pro léčbu diabetu, ovlivňuje u pacientů složení mikrobioty.
Zajímavé je, že naopak mikrobiota ovlivňuje absorpci, toxicitu i účinnost léků. Na našem pracovišti jsme ve spolupráci s olomouckými farmakology prokázali, že například farmakokinetika (oblast farmakologie, která se zabývá zkoumáním a popisem osudu léčiv v organismu, a to od jejich podání až po vyloučení, pozn. red.) léku amiodaronu, který se podává při poruše srdečního rytmu, je ovlivnitelná změnou mikrobioty.
Na co dalšího je mikrobiota citlivá?
Na mikrobiotu má vliv řada faktorů. Změnit ji může třeba i krátkodobá změna stravování, cestování, ale hlavně celkový životní styl. Pravidelný pohyb, například běhání, je vhodný, zatímco u vrcholových sportovců, kteří mají velkou námahu a spoustu stresu, se často vyskytuje dysbióza.
Zajímavý experiment udělal americký vědec, jehož syn onemocněl autoimunitním typem diabetu a on chtěl vědět, proč se zvýšil výskyt těchto chorob. Vydal se do Afriky, kde našel lidi z kmenů žijících primitivním způsobem života. Po návratu do USA pak analyzoval mikrobiotu jejich stolic a zjistil, že diverzita, různorodost mikrobioty byla u těchto kmenů mnohokrát vyšší, navíc v ní bylo mnohem víc patogenů.
Tyto patogeny by v naší civilizaci vyvolaly těžké infekční choroby, zatímco příslušníci primitivních kmenů neměli žádné projevy těchto nemocí, jejich mikrobiota je chránila proti působení patogenů. Moderní styl našeho života vlastně poškozuje naše zdraví tím, že ovlivňuje (mění) naši mikrobiotu negativním směrem.
Čím mohou být rozdíly v mikrobiotě lidí ve vyspělém světě a primitivních kmenů způsobeny?
Příslušníci primitivních kmenů se živí přirozeně se vyskytujícími složkami potravy, nejedí průmyslově zpracované potraviny, mají ve své stravě mnohem větší podíl vlákniny, která podporuje růst prospěšných bakterií v jejich mikrobiotě. Je zajímavé, že příslušníci těchto kmenů mívají mnohem objemnější stolici, a to proto, že jedí hodně přirozené vlákniny. Důsledkem je mnohem menší výskyt rakoviny tlustého střeva.
Existuje nějaká souvislost mezi covidem a mikrobiotou?
Zatím není žádný přímý důkaz propojení covidu a mikrobioty. Kromě toho, že koronavirová infekce hůře a tíže postihuje nemocné lidi a starší generaci, u které se složení mikrobioty mění směrem k dysbióze.
Experimentální důkazy propojení nejsou, ví se jen, že infekce vede u některých jedinců ke změně složení mikrobioty. Vzhledem k tomu, že mikrobiota je hlavním stimulem pro náš imunitní systém, není vyloučená ani představa, že porucha v imunitních reakcích proti koronaviru souvisí se změnou složení mikrobioty.
Jak mikrobiotu ovlivňuje klystýr? Je prospěšné jeho pravidelné provádění?
Ovlivňuje ji, ale my jako Česká mikrobiomová společnost jsme zásadně proti těmto preventivním a léčebným postupům. Mikrobiota hraje důležitou roli a s klystýry, čištěním střev a dalšími podobnými procedurami nesouhlasíme. Zbavíte se jimi těch špatných, ale i dobrých mikrobů.
Jak by z pohledu mikrobiomu měl vypadat ideální jídelníček?
Cukry, zvlášť ty rafinované, které jsou přítomné v prodávaných sladkostech, by neměly patřit mezi součásti našeho stravování. Také průmyslově zpracované potraviny nejsou nejideálnější stravou.
Doporučujeme jíst co nejvíc zeleniny a ovoce, z bílkovinných zdrojů hlavně ryby a případně bílé maso, například kuřecí, z mléčných produktů hlavně ty kysané. Jídlo je také jedna z radostí života, takže držení přísných diet různého typu není správné, zvláště pokud člověka stresuje.
Ovlivňuje mikrobiotu třeba i konzumace alkoholu?
Máme informace od kolegů z Německa i Francie, že pití červeného vína zlepšuje složení mikrobioty. Zlí jazykové ale tvrdí, že většinou tyto vědecké práce jsou jen z těch zemí, které produkují víno. Někdy jsem slyšela třeba i to, že pivo je zdravé, ale nedovedu odhadnout, zda je to pravda nebo zda toto tvrzení není spojené například s nějakou pivovarskou lobby.
Ovlivňuje mikrobiotu nějak i náš duševní stav?
Myslím, že ano. Víme, že komunikace mezi mozkem a střevní mikrobiotou je obousměrná, víme, že stres mění negativním způsobem složení mikrobioty. Důležité zřejmě i pro mikrobiotu je, aby si člověk nekladl žádné nedosažitelné cíle a bral život tak, jak běží, radoval se z maličkostí. Ideálně by člověk měl dělat to, co ho baví. Pokud mají lidé pocit, že jsou harmonicky propojeni nejen v rodině, ale i v širším okruhu, je to dobré; důležité je mít harmonické vztahy jak s lidmi, tak s mikroby.
Jak se dá špatně fungující mikrobiom léčit?
Existuje několik možností. Hlavním přístupem je úprava stravy, to je základ, pak úprava životního stylu. A pak jsou další možnosti, prebiotika, probiotika. Prebiotika jsou látky, které podporují růst prospěšných bakterií, a probiotika jsou živé, zdraví prospěšné bakterie. Mezi ně nověji řadíme tzv. psychobiotika, což jsou takové bakterie, které mají prospěšný vliv na naše mozkové funkce, na duševní život. A konečně nejradikálnější přístup a tím je přenos fekální mikrobioty neboli fekální bakterioterapie.
Zatím se přenos stolice ze zdravých dárců provádí u pacientů s těžkými klostridiovými infekcemi a jako dárci nejčastěji slouží zdraví rodinní příslušníci. Ale ve světě už existují banky stolic tak, jako jsou třeba krevní banky; lidé se zdravým mikrobiomem, ve kterém nejsou paraziti a podobně, tam odevzdávají stolici. Někde těmto dárcům platí a prý je to velmi lukrativní.
Říká se, že najít vhodné dárce je ale velký úkol a projít sítem na dárce stolice je těžší než se dostat na Harvard. Existuje velká spousta limitů, tím je nejenom složení mikrobioty potenciálního dárce, ale i stav jeho zdraví a různá další kritéria, všechno se podrobně zkoumá. Limity jsou dané ministerstvem zdravotnictví a jsou velice přísné. Přenos stolice pak probíhá nejen nazoenterální sondou nebo koloskopicky, ale ve světě existuje i přenos fekální mikrobioty formou tablet.
Je někdo z darování stolice už předem vyřazen?
Ano, stolici nesmějí dávat nemocní lidé, dále ti, kteří mají ve stolici patogenní kmeny bakterií nebo virů nebo kmeny bakterií, které jsou resistentní na antibiotika, ale například ani tlustí lidé. Ukázalo se, že lidé, kteří dostali stolici od obézního dárce a byli předtím celý život hubení, náhle ztloustli. Mikrobiota totiž hraje velkou roli v metabolismu, zodpovídá za využití energie z potravin.
Zmínila jste tablety používané ve světě k přenosu (transplantaci) stolice. Jak se vyrábějí?
Podrobnosti neznám, u nás jsem o podobném postupu zatím neslyšela. Musí se udělat analýza mikrobioty ve stolici, a když příslušný jedinec projde všemi přísnými kritérii, stane se dárcem, stolici daruje několikrát, udělají se z ní tablety. Forma tablet je pro pacienty určitě příjemnější než sondy.
Prof. MUDr. Helena Tlaskalová-Hogenová, DrSc.Vystudovala Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze. Po studiích krátce působila v nemocnici v Ústí nad Labem, poté zakotvila na imunologickém oddělení Mikrobiologického ústavu Akademie věd v Praze, kde působí dosud. Přednáší rovněž na 1. LF a Přírodovědecké fakultě UK. Její vědecký zájem se soustřeďuje na slizniční imunitu, střevní imunopatologii a význam mikrobioty ve vývoji imunity. Pomocí gnotobiotických experimentálních modelů lidských chorob a klinických vzorků od pacientů prokázala se svými spolupracovníky, že komenzální bakterie (mikrobiota) hrají významnou roli v patogenezi (rozvoj chorobných změn, pozn. red.) některých autoimunitních a nádorových chorob. Od roku 2019 je předsedkyní České mikrobiomové společnosti ČLS JEP.
Zdroj: dTest
Další informace najdete v článku prof. Evy Kubala Havrdové:
Nedostatky v léčbě RS jsou v dostupnosti dražších léčiv vyšší linie, říká vedoucí lékařka Centra pro demyelinizační onemocnění Eva Kubala Havrdová
Na otázky týkající se současné situace v léčbě roztroušené sklerózy (RS) odpovídala prof. Eva Kubala Havrdová, vedoucí lékařka Centra pro demyelinizační onemocnění (RS Centrum) Neurologické kliniky 1. LF Univerzity Karlovy.
Jak si ČR stojí v diagnostice, dostupnosti a úspěšnosti léčby v mezinárodním porovnání?
Tak až doposud si stála Česká republika velmi dobře. V diagnostice se pohybujeme v rámci několika měsíců, což je bohatě evropský průměr, spíše nadprůměr. Co se týká dostupnosti léčby, tak na začátku nemoci, když je pacient diagnostikován, můžeme léčit léky první volby. Bohužel už nemůžeme použít účinnější léky u pacientů, u nichž si myslíme, že není dobrá prognóza, i když by mohli z účinnějších léků, takzvaných eskalačních, mít prospěch. V tom máme problémy dlouhodobě a dohadujeme se se SÚKL, jak to udělat. V současné době, kdy úhradová vyhláška stanovuje limity i na tzv. centrovou léčbu (nákladné léky, jež mohou předepisovat jen některé nemocnice se specializovanými centry), si vůbec nedovedeme představit, jak to s dostupností léčby bude v letošním roce.
Co se podle Vašeho názoru v oblasti léčby RS u nás daří a kde jsou rezervy?
Velmi dobře se daří diagnostika, jsou dobře informováni jak praktičtí lékaři, tak neurologové na periferii, kteří posílají pacienty do center. Diagnostika se většinou nezdržuje a pacient je včas léčen pro první ataku nemoci a dostává léky první volby do čtyř týdnů, jak je u nás vládním rozhodnutím z roku 2013 nařízeno. V tomhle máme velké plus. Dalším velkým plus je centralizace péče, kterou nám mnohde závidí. Protože samozřejmě centralizace péče znamená, že o pacienty pečuje tým lidí, kteří mají dostatek zkušeností, a to se například v sousedním Německu úplně neděje, takže i co se týká nežádoucích účinků léčby, může dojít k nějaké prodlevě, anebo problémům. Také samozřejmě lékař, pokud předepisuje léky pěti pacientům za rok, nemůže mít zkušenost s jednotlivými preparáty. Centralizace péče nepochybně je u nás plus, v předloňském roce dostalo všech 15 center v České republice titul centra vysoce specializované péče. Tento název značí, že je péče garantovaná ministerstvem zdravotnictví jako vysoce specializovaná, s tím, že by měla být komplexní.
Centra by měla mít k dispozici rehabilitaci, péči psychologa, psychoterapii a návazný tým odborníků v dané nemocnici, kteří jsou schopni o pacienty s RS pečovat.
Nedostatky jsou samozřejmě v dostupnosti dražší léčby vyšší linie, u níž je to všelijak uměle omezováno z finančních, nikoli medicínských důvodů.
Jaký nejnovější poznatek podle vás ovlivní současnou a budoucí léčbu pacientů s RS.
V podstatě největším hitem současnosti je úplné vynechání první linie léčby a zahájení léčby u většiny pacientů účinnějšími léky, protože už jsou dostatečné údajné z klinické praxe a z registrů. Když pacient začne na lécích druhé volby, nebo pro aktivnější chorobu, tak má daleko větší šanci neprogredovat k invaliditě. To se samozřejmě ve skutečnosti přeloží do ekonomických čísel, protože pacient, který není invalidní, tak pracuje, platí daně a státu je přínosem. Nejen že nečerpá, ale naopak dává. Tohle je v dlouhodobém horizontu to, co si musíme prosadit jako to nejdůležitější. Všechny nové léky, které přišly na trh v posledních pěti letech, plus ty, které jsou v registračním řízení, už jsou léky vyšší linie, a i v České republice by mělo být umožněno jejich použití i pro zahájení léčby
Která farmaka jsou pro léčbu RS v současnosti v ČR dostupná?
Máme dostupná všechna farmaka, která jsou dostupná všude v zahraničí. Všechno, co bylo registrováno pro RS, je registrováno i u nás. Od února máme i úhradu siponimodu jako prvního léku pro sekundárně progresivní RS. Ale v každém případě léčit až progredujícího pacienta je pozdě. RS je nemoc, u níž se musí zasahovat včas, abychom zachránili hned na začátku z nervového systému nejvíc, co se dá.
zdroj: zezdravotnictvi.cz
Aktuální doporučení pro pacienty s RS k očkování vakcínami proti COVID-19 výborem Sekce klinické neuroimunologie a likvorologie ČNS ČLS JEP
Na základě současných dat se ukazuje, že onemocnění COVID-19 probíhá u pacientů s roztroušenou sklerózou (RS) obdobně jako u stejně starých zdravých osob, samotné onemocnění RS se tedy nezdá rizikovým faktorem.
Osoby s RS nesou ale stejná rizika jako zdravá populace, tj. těžší průběh lze očekávat u starších osob (zejména nad 65 let věku), u osob s dalšími přidruženými nemocemi (cukrovka, nemoci dýchacích cest, vysoký tlak, další závažná onemocnění, obézní osoby), rizikový je také vyšší stupeň neurologického postižení.
Zatím neexistuje dostatek informací ohledně efektu a možných nežádoucích účincích vakcín proti COVID-19 u pacientů s RS. Na základě toho, co víme o mechanismu účinku mRNA vakcín, se lze domnívat, že by neměly zhoršovat průběh RS ani vyprovokovat relaps nebo zabránit efektu účinnosti biologické léčby. Důležitý je zejména fakt, že žádná z dosud dostupných vakcín proti COVID-19 není „živá“ – to znamená, že neobsahují žádný virus schopný způsobit infekci.
Na základě těchto informací lze doporučit očkování u rizikových pacientů (viz výše), kde předpokládáme vysoké riziko těžšího průběhu nemoci COVID-19, i u pacientů ostatních.
Doporučení u jednotlivých preparátů:
- Léky základní linie (interferony, glatiramer acetát, teriflunomid, imunoglobuliny), dále fingolimod, siponimod, dimethyl fumarát, natalizumab – zde předpokládáme, že podání mRNA vakcíny bude bezpečné a zřejmě není třeba přerušovat léčbu.
- V případě léčby monoklonálními protilátkami proti anti CD20 (rituximab, ocrelizumab) – bude potřeba načasovat podání vakcíny tak, aby se maximalizovala šance na vytvoření protilátkové odpovědi. Doporučujeme tedy podání 1. dávky vakcíny za 5 měsíců po poslední infuzi, podání 2. dávky za 21(28) dní, pak 6 týdnů vyčkat a teprve potom podat další infuzi anti CD 20. Prodloužení intervalu mezi infuzemi nenaruší efekt anti CD20 terapie.
- V případě terapie alemtuzumabem nebo kladribinem očkovat nejdříve za 6 měsíců po posledním pulsu léčby, za předpokladu normalizace krevního obrazu
Ve všech případech striktně platí:
- Neočkovat osoby, které prodělávají akutní infekční onemocnění jakéhokoliv původu (tj. příznakové osoby – teplota, kašel, rýma, pneumonie, průjmy atd.), v tomto případě vyčkat nejméně 2 týdny po odeznění příznaků.
- Neočkovat zatím osoby, které prokazatelně onemocnění COVID-19 prodělaly v posledních 3 měsících (potvrzené PCR testem).
- Před plánovaným očkováním je vhodné provést vyšetření IgG protilátek proti SARS-CoV-2 (ke zjištění % pacientů, kteří prodělali COVID-19 bezpříznakově).
- Neočkovat v době ataky, po podání vysokodávkovaného Solumedrolu odložit podání vakcíny alespoň o 4 týdny.
- Zatím platí povinnost dodržovat vládní doporučení ke snížení rizika nákazy a přenosu COVID-19 i po očkování proti COVID-19. Lidé, kteří jsou ve vyšším riziku, musí striktně dodržovat všechna opatření, aby se ochránili před nákazou virem.
- Dále je potřeba zdůraznit, že po očkování trvá určitou dobu, než se dosáhne imunity, proto je zásadní dodržovat preventivní opatření i po počátečním očkování. Po první dávce vakcíny proti COVID 19 trvá až 28 dní, než organismus dosáhne určité úrovně imunity.
U pacientů s neuromyelitis optica a onemocněním jejího širšího spektra (NMOSD) platí obecné doporučení jako u pacientů s RS.
Vzhledem k tomu, že u pacientů s NMOSD byl prokázán zvýšený výskyt relapsů po různých typech očkování, tak je třeba se vždy poradit s ošetřujícím lékařem, který léčbu vede a který vezme v úvahu aktivitu onemocnění v posledním roce a další rizikové faktory.
Závěrem chceme zdůraznit, že zatím nemáme dostatek informací o dlouhodobém efektu a komplikacích očkování, proto je zcela zásadní tyto informace průběžně sbírat. Informujte prosím své ošetřující lékaře v RS centrech o proběhlém očkování (název vakcíny a datum podání) i o všech nežádoucích účincích, které byly s vakcinací spojeny.
Data budou sbírána cestou registru ReMuS.
Sledujte stránky www.aktivnizivot.cz , kde bude tato informace pravidelně aktualizována.
Doc. MUDr. Dana Horáková, Ph.D., předseda SKNIL ČNS ČLS JEP
Vydáno 12. ledna 2021
Stanovisko České neurologické společnosti ČLS JEP k očkování proti coronaviru SARS-COV-2 u pacientů s neurologickými onemocněními
U pacientů s autoimunitním onemocněním CNS (např. demyelinizační onemocnění) doporučujeme s očkováním raději vyčkat na vyhodnocení dlouhodobějších nežádoucích účinků vakcín.
Za výbor ČNS zpracovali prof. MUDr. J. Bednařík, CSc., prof. MUDr. Petr Marusič, Ph.D. a prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, CSc.
- Evropská léková agentura (European Medicine Agency) schválila k užívání vakcínu Comirnaty fy BioNTech/Pfizer a posuzuje vakcíny m-RNA 1273 fy Moderna, ChAdOx1-SARS-CoV-2 fy Astra-Zeneca a Ad26.COV2.S fy Janssen/Cilag.
- Provedené klinické studie fáze I-III ukazují vysokou účinnost a bezpečnost těchto vakcín.
- Vakcíny neobsahují živý či atenuovaný virus. Vakcíny BioNTech/Pfizer a Moderna obsahují tzv. messenger RNA pro SARS-CoV-2 spike protein, vakcína AstraZeneca obsahuje gen pro spike protein obsažený v nereplikujícím šimpanzím adenoviru.
- Podobně jako u jiných vakcinací i u očkování proti SARS-COV-2 je třeba respektovat obecné kontraindikace a je nutná zvýšená opatrnost u některých pacientů – blíže viz stanovisko České společnosti alergologie a klinické imunologie ČLS JEP – https://www.csaki.cz/aktualne/stanovisko-csaki-cls-jep-k-ockovani-covid-932
- Pacienti se závažnými neurologickými onemocněními postihujícími respirační systém (např. neuromuskulární choroby) ale také s dalšími diagnózami s vyšším rizikem závažného průběhu a mortality onemocnění COVID-19, jako jsou např. Parkinsonova choroba a atypické
parkinsonské syndromy, demence, amyotrofická laterální skleróza, prodělaná cévní mozková příhoda, by měli být očkováni prioritně. - U pacientů s autoimunitním onemocněním CNS (např. demyelinizační onemocnění) doporučujeme s očkováním raději vyčkat na vyhodnocení dlouhodobějších nežádoucích účinků vakcín. Jsou již k dispozici data, že pacienti s autoimunitními chorobami včetně těch, kteří jsou na biologické léčbě, neprodělávají infekci koronavirem vážněji než jiné nerizikové skupiny.
- Co se týče časování vakcinace u pacientů s imunosupresivní terapií, u pacientů léčených léky vedoucími k depleci B-buněk (rituximab, ocrelizumab), které zřejmě snižují účinnost imunizace, lze doporučit posunutí vakcinace na konec léčebného cyklu, optimálně 5 měsíců po
předchozí a 4 týdny před následující aplikací. - Pro výše uvedená doporučení neexistují t.č. jednoznačné důkazy na úrovni medicíny založené na důkazech (evidence-based medicine) a jde o konsensuální názor expertů.
- Vždy je nutné zhodnotit klinický stav pacienta individuálně. Obecně je očkování indikované v případech, kdy potenciální rizika onemocnění COVID-19 převáží nad možnými nežádoucími účinky očkování proti SARS-COV-2.
Tento dokument bude průběžně aktualizován.
23. 12. 2020 Výbor ČNS ČLS JEP
Jan Smigmator pro Domov sv. Josefa v Žirči
Benefiční koncert předního jazzového a swingového interpreta, Jana Smigmatora se uskuteční v úterý 15. 12. 2020 od 16,30 hodin on-line přímým přenosem z Hankova domu ve Dvoře Králové nad Labem.
KDE? na Youtube kanálu Domova sv. Josefa a www.ZvicinaTV.cz.
Výtěžek jde na podporu Domovenky – lepší péče pro nemocné roztroušenou sklerózou.
Konopí pro léčebné účely v lékárně VFN
V nemocniční lékárně se nově začíná připravovat léčebné konopí, jak do vaporizéru, tak k perorálnímu užití. Po zkušební přípravě se předpokládá přechod do ostrého provozu v lednu 2021.
„Nemocniční lékárna pro přípravu konopí a dalších vysoce účinných a toxických léčiv otevírá novou laboratoř–přípravnu takzvaných hazard drugs, vybavenou potřebnými přístroji a zařízením, zejména s ohledem na bezpečnost lékárníků a farmaceutických asistentů,“ vysvětlil vedoucí nemocniční lékárny PharmDr. Michal Janů, Ph.D.
Konopí pro léčebné použití je na českém trhu legálně dostupné ve formě individuálně připravovaného léčivého přípravku vydávaného v lékárnách a předepsaného lékařem s odbornou specializací za přesně stanovených podmínek vyhláškou. Používá se jako podpůrná léčba u závažných chorob, jako je například chronická neutišitelná bolest, neuropatická bolest, neurologická onemocnění, roztroušená skleróza, potíže související s onkologickou léčbou a s léčbou infekce HIV.
V ČR lze k léčebným účelům používat konopí druhů Cannabis indica L. nebo Cannabis sativa L. s různým obsahem účinných látek THC a CBD.
Za bezpečný způsob užití se považuje inhalace pomocí vaporizéru. Konopí, respektive vzduch, který proudí kolem, je v tomto případě zahříván na teplotu 170-200°C. Druhým, nejčastějším způsobem užívání konopí, je perorální podání. Konopí přesvědčivě zvyšuje kvalitu života u řady indikovaných pacientů a je většinou velmi dobře snášeno.
Virtuální den otevřených dveří v pražské RS centru při VFN
O RS je zapotřebí mluvit nejenom jeden den v roce, a tak bychom rádi v rámci situace kolem covidu-19 povzbudili všechny uspořádáním Virtuálního dne otevřených dveří v MS centru na pražském Karlově náměstí.
Z klidu a pohodlí domova se můžete zúčastnit setkání předních odborníků a poslechnout si důležité i nové informace, podívat se, jak můžete cvičit z domova, kde najdete ty správné návody jasně a názorně ukázané, a rovněž povzbuzení, že veškerá péče a zázemí pro pacienty je na prvním místě celého týmu MSC.
Kompletní virtuální prohlídku spustíte kliknutím na tento odkaz
Virtuální den otevřených dvoří uspořádal Nadační fond Impus ve spolupráci s RS centrem při VFN.
Konference “O RS (ne)jen pro rodinu” 28. listopadu ONLINE
Příští sobotu od 10 hodin můžete sledovat přednášky a již nyní pokládat dotazy našim předním odborníkům na roztroušenou sklerózu. Živé vysílání s interaktivními prvky bude pro všechny zdarma, bez nutnosti registrace.
Čtyřhodinový program moderovaný Hanou Potměšilovou může na webovém rozhraní http://aktivnizivot.cz/o-rs-nejen-pro-rodinu/ sledovat neomezený počet zájemců, kteří se odborníků mohou ptát předem nebo během konference prostřednictvím formuláře či zasláním dotazu na info@aktivnizivot.cz.
Orientační čas: 10:00 – 11:45 a 12:00 – 14:00
BLOK I.
MUDr. Pavel Hradílek, RS centrum při FN Ostrava
Novinky v léčbě aneb nebojte se změny
MUDr. Tomáš Bauko, Sanatoria Klimkovice
Lázeňská léčba u RS
BLOK II.
MUDr. Ivana Obhlídalová, RS centrum Teplice
Tepelná pohoda při RS
Prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, RS centrum při VFN
Důležitost cvičení, praktické ukázky jógy
PRO KOHO JE KONFERENCE URČENA? Pro každého, kdo se dozvědět něco o roztroušené skleróze.
Záznamy z předešlých konferencí najdete http://aktivnizivot.cz/2018/11/29/konference-pro-rodinne-prislusniky-pacientu-s-rs/
Rekondice – Soběšice - září 2020
Tak jako srpnový pobyt písecké Rosky ve Střelských Hošticích, byl i ten v Soběšicích, mj. 2x časově odložený, poznamenán zvýšenými nároky na hygienu i na kontakty z důvodu pandemie covidu-19. Střídání skupin v jídelně, nošení roušek na ranní rozcvičku, na cvičení i do jídelny se stala denní rutinou. Bohužel, častější úklid neplatil pro uklízečky hotelu, ty jsme během týdne letmo zahlédli pouze 3x. Jsou místa, kam jsme se rádi vraceli, těšili se na pobyt s výhodami, což bývala pestrá nabídka „lázeňské“ relaxace v Hotelu Pod Hořicí v podhůří Šumavy. Tak trochu zklamáním byla informace o omezených možnostech využívání rehabilitace v přízemí hotelu a tentokrát i nedostatečně vyhřátý bazén. Ještě, že nám vyšlo počasí a posezení na vyhřáté terase u jídelny nám zlepšilo náladu. Ale teď už k pravidelnému programu naší rekondice. Po ranní rozcvičce nechyběla dobrá snídaně dle svého výběru, což byla příjemná změna, i když v současné době zvláštní. Poté následovala ergoterapie, kterou si pro nás připravili Věrka a Vašek Valerovi. Nejdříve to byly obrázky tvořené voskovkami na vyhřáté žehličce a poté všichni předvedli svou kreativitu zdobením lžiček pomocí speciální hmoty FIMO, která se zapéká v troubě. A že se to povedlo (viz. fotogalerie)!
Odpolední cvičení probíhalo v tělocvičně nakarimatkách nebo na židlích ve společenské místnosti, kde s pomocí overballů i terabandů se posilovaly svaly po celém těle. Naše usilovné celotýdenní snažení si každý prověřil na posledním cvičení při kruhovém tréninku. Hezké chvíle byly i s naší Danuškou, která nám udělala komorní čtenářské večery, kde nám předčítala z knihy o osobnostech z lékařského i uměleckého prostředí. Nechyběla ani přednáška, která byla zaměřena na zdravou výživu při RS. Je dobré si stále připomínat, co je vhodné pro naši životosprávu, a to se přednášející paní N. Belzové podařilo a ráda s námi o všem pobesedovala. A je poslední den, stíháme si zahrát bocciu a večer hodnocení celého pobytu. Poděkování Věrce Škochové za vše, co pro nás zajistila, veliké děkuji Valerovým za dobré nápady a Všem za pomoc, tolerancí a pohodu.
Snad jen závěrem – byla to po všech stránkách výjimečná rekondice, ale on je vlastně celý rok zvláště výjimečný.
Tak snad za rok bude líp!
zapsala: Eva Řezáčová
fotografoval: Václav Valer
MS International Federation: COVID-19 – rady pro osoby s RS
Níže uvedené rady byly sestaveny týmem neurologů – RS specialistů a výzkumníků sdružených v členských organizacích MSIF (MS International Federation/Mezinárodní federace RS). Rady vycházejí z dosud publikovaných důkazů o tom, jak COVID-19 postihuje osoby s roztroušenou sklerózou, a z názorů expertů. Tyto rady budou revidovány a aktualizovány, až budou dostupné další údaje o COVID-19.
COVID-19 je nové onemocnění, které může postihnout Vaše plíce, dýchací cesty a jiné orgány. Je způsobeno novým koronavirem (nazývaným SARS-CoV-2), který se rozšířil po celém světě.
Rady pro osoby s RS
Nyní dostupné údaje ukazují, že samotné onemocnění RS Vás oproti běžné populaci nečiní více náchylnými ke COVID-19 ani nezvyšuje riziko těžkého průběhunebo úmrtí. Nicméně následující skupiny osob s RS mají zvýšené riziko těžkého průběhu COVID-19:
- Osoby s progresivní RS
- Osoby s RS starší 60 let
- Muži s RS
- Černoši s RS a pravděpodobně i osoby původem z Jižní Asie
- Osoby s těžším neurologickým postižením (např. s EDSS 6 a vyšším, přičemž EDSS 6 odpovídá nutnosti použití hole při chůzi)
- Osoby s RS a obezitou, cukrovkou nebo onemocněními srdce nebo plic
- Osoby s RS užívající určité druhy léků na RS (viz níže)
Všem osobám s RS je doporučeno řídit se doporučeními Světové zdravotnické organizace ke snížení rizika infekce COVID-19. Osoby s vyšším rizikem by jim měly věnovat zvláštní pozornost. Doporučujeme:
- Dodržovat společenský odstup min. 1,5 metru* od ostatních osob, aby se snížilo riziko přenosu při kašli, kýchnutí nebo řeči. To je zvláště důležité ve vnitřních prostorách, ale platí to i při pobytu venku.
- Nošení roušky učiňte běžnou součástí pobytu s lidmi a ujistěte se, že ji používáte správně v souladu s těmito pokyny. (Názorné video Světové zdravotnické organizace s českými titulky je k dispozici např. na idnesTV, pozn. překladatele).
- Vyhýbejte se zalidněným místům, zejména ve vnitřních prostorách. Pokud to není možné, noste roušku a dodržujte společenský odstup.
- Často si myjte ruce vodou a mýdlem nebo dezinfekčním přípravkem na bázi alkoholu (70 % obsah alkoholu je považován za nejúčinnější).
- Nedotýkejte se svých očí, nosu nebo úst, pokud Vaše ruce nejsou zcela čisté.
- Při kašli a kýchání si ústa a nos zakryjte ohnutým loktem nebo kapesníkem.
- Čistěte a desinfikujte povrchy, zejména ty, kterých se někdo často dotýká.
- Plán péče konzultujte se svým lékařem během telefonické nebo video konzultace nebo osobní návštěvy, pokud je to potřebné. Neměli byste se vyhýbat osobním návštěvám zdravotnických zařízení, pokud to Váš zdravotní stav vyžaduje.
- Zůstaňte aktivní a snažte se provozovat aktivity k posílení Vaší fyzické a psychické pohody. Podporujeme cvičení a sociální aktivity, které se mohou odehrát venku s dodržením společenského odstupu.
- Nechte se očkovat proti chřipce, pokud je vakcína dostupná, a doporučte své rodině to samé.
Stejné zásady by měli dodržovat i pečovatelé a členové rodiny osoby s RS z některé z rizikových skupin, pokud žijí společně nebo osobu s RS pravidelně navštěvují, aby snížili riziko zavlečení nákazy COVID-19.
Rady týkající se léků na RS
Mnoho léků používaných k ovlivnění průběhu RS ovlivňuje nebo tlumí imunitní systém. Některé léky na RS mohou zvýšit pravděpodobnost rozvoje komplikací COVID-19, ale toto riziko je potřeba porovnávat s rizikem přerušení nebo oddálení léčby RS.
Doporučujeme, aby osoby, které užívají některý z léků na RS, v léčbě pokračovaly. Výjimkou je situace, kdy přerušení doporučí ošetřující lékař.
Osoby, u kterých se objeví příznaky COVID-19 nebo mají pozitivní test na COVID-19, by se o další léčbě RS měly poradit se svým ošetřujícím lékařem.
Před zahájením léčby RS nebo změně léčby by osoby s RS měly se svým ošetřujícím lékařem probrat, který z léků je nejvhodnější vzhledem k jejich individuální situaci. Rozhodnutí by mělo zohledňovat následující informace:
- Průběh a aktivita RS
- Rizika a benefity běžně spojené s různými druhy léčby
- Přidaná rizika spojená s COVID-19, jako např.:
- Přítomnost rizikových faktorů pro těžký průběh RS, jako vyšší věk, obezita, plicní nebo kardiovaskulární onemocnění, progresivní RS, vyšší riziko stran pohlaví, etnického původu atd., viz výše.
- Současné a předpokládané budoucí riziko COVID-19 v dané oblasti
- Riziko infekce COVID-19 vzhledem k životnímu stylu, např. zda je možná izolace nebo zda osoba pracuje v rizikovém prostředí
- Nové důkazy o vztahu konkrétních léků a tíže průběhu COVID-19
Důkazy o vlivu léků na RS na tíži COVID-19
Není pravděpodobné, že interferony a glatiramer acetát negativně ovlivňují průběh COVID-19. Jsou předběžné důkazy o tom, že interferony mohou snižovat nutnost hospitalizace pro COVID-19.
Dostupné důkazy naznačují, že osoby s RS léčené dimethyl fumarátem, teriflunomidem, fingolimodem, siponimodem a natalizumabem nemají vyšší riziko infekce nebo těžší příznaky COVID-19.
Existují důkazy o tom, že léčiva cílící na molekulu CD20 – ocrelizumab a rituximab – mohou být spojena s vyšším rizikem těžší formy COVID-19. Nicméně, tyto léky mohou být nadále zvažovány jako léčebná možnost pro RS v době pandemie. Osoby, které je užívají (nebo ofatumumab a ublituximab, které fungují stejně) by měly být zvláště pečlivé při dodržování výše uvedených doporučení ke snížení rizika infekce.
K posouzení užití alemtuzumabu a kladribinu během pandemie COVID-19 je zapotřebí více důkazů. Osoby s RS, které užívají tyto léky a žijí v komunitě, ve které se šíří COVID-19, by se svým lékařem měly konzultovat aktuální počet lymfocytů. (Lymfocyty jsou druh bílých krvinek zodpovědný za ochranu před infekcemi.) Pokud je jejich počet nízký, osoby s RS by se měly co nejvíce izolovat, aby snížily riziko infekce.
Doporučení o odložení dalších dávek alemtuzumabu, kladribinu, ocrelizumabu a rituximabu kvůli COVID-19 se mezi různými zeměmi liší. Osoby, u kterých je plánované opakované podání, by se měly poradit se svým lékařem o rizicích a benefitech odložení léčby. Je silně doporučeno léčbu nepřerušovat bez porady s ošetřujícím lékařem.
Rady ohledně autologní transplantace kostní dřeně
Autologní transplantace kostní dřeně zahrnuje intenzivní chemoterapii. Ta na přechodnou dobu silně oslabí imunitní systém. Osoby, které recentně prodělaly tuto léčbu, by měly zvážit prodloužení izolace alespoň na 6 měsíců. Osoby, které tuto léčbu plánují, by se měly se svým lékařem poradit o jejím odložení. Pokud je tato léčba podávána, mělo by podání proběhnout na samostatném pokoji v izolaci od ostatních pacientů.
Vyhledání lékařské pomoci pro ataku nebo jiné zdravotní obtíže
Osoby s RS by se vždy měly poradit s lékařem, pokud pociťují příznaky, které by mohly svědčit pro ataku RS nebo mohou být způsobeny jinou příčinou, např. infekcí. Pokud je to možné, může tato konzultace proběhnout i jinak než osobní návštěvou, např. telefonicky nebo přes videokonferenci. V některých případech lze ataku RS zvládnout v domácím prostředí.
Použití kortikoidů k léčbě atak by mělo být pečlivě zvažováno a použito pouze u těžkých relapsů. Existují důkazy naznačující, že podání vysokých dávek kortikoidů v měsíci předcházejícímu infekci COVID-19 zvyšuje riziko těžkého průběhu a hospitalizace. Pokud je to možné, rozhodnout by měl lékař se zkušenostmi s léčbou RS. (Před podáním kortikoidů je vhodné provést PCR test na koronavirus, aby se předešlo podání kortikoidů v inkubační době infekce. Relaps může zanechat nevratné následky, proto doporučujeme relapsy léčit. – pozn. redakce.) Osoby, kterým jsou podány kortikoidy, by měly být zvlášť opatrné a měly by se raději izolovat po dobu min. 1 měsíce, aby snížili riziko infekce COVID-19.
Očkování proti chřipce
Očkování proti chřipce je pro osoby s RS bezpečné a doporučené. Pro země, které vstupují do chřipkové sezóny, doporučujeme lidem s RS očkování proti chřipce, pokud je dostupné. (O očkování je třeba se poradit s ošetřujícím lékařem. – pozn. redakce)
Očkování proti SARS-CoV-2
V současné době není dostatek informací o tom, jak různé vyvíjené vakcíny proti SARS-CoV-2 interagují s RS nebo s léky na RS. Až budou tyto informace dostupné, budou zohledněny v aktualizovaných doporučeních.
Rady pro děti a těhotné ženy s RS
V současné době nejsou zvláštní doporučení pro těhotné ženy s RS. Existuje obecné doporučení pro těhotné ženy a COVID-19 od Světové zdravotnické organizace. Není zvláštní doporučení pro děti s RS. Ty by se měly řídit doporučeními pro osoby s RS.
Toto stanovisko bylo poprvé schváleno 13. března 2020. Poslední verze byla schválena 21. října 2020.
Na jeho vývoji se podíleli:
Neurologové a specialisté na RS:
Prof. Brenda Banwell, Chair of MSIF’s International Medical and Scientific Advisory Board (IMSB) – University of Pennsylvania, USA
Prof. Simon Broadley – Griffith University and Gold Coast Hospital, Queensland, Australia
Prof. Olga Ciccarelli – Institute of Neurology, UCL, UK
Dr Huang Dehui – Chinese PLA General Hospital, China
Dr Fernando Hamuy Diaz de Bedoya, President of LACTRIMS – Universidad Nacional de Asuncion, Paraguay
Prof. Andrew Chan – Bern University Hospital, Švýcarsko
Prof. Jeffrey Cohen, President of ACTRIMS – Cleveland Clinic Mellen Center for MS, USA
Dr Jorge Correale, Deputy Chair of MSIF’s IMSB – FLENI, Argentina
Prof. Giancarlo Comi – IRCCS Ospedale San Raffaele, Itálie
Prof. Kazuo Fujihara, President of PACTRIMS – Fukushima Medical University School of Medicine, Japonsko
Prof. Gavin Giovannoni, Barts and The London School of Medicine and Dentistry, Queen Mary University of London, Velká Británie
Prof. Bernhard Hemmer, President of ECTRIMS – Technische Universität München, Německo
Prof. Joep Killestein, Amsterdam UMC, Nizozemí
Prof. Daphne Kos, President of RIMS – KU Leuven, National MS Center Melsbroek, Belgie
Dr Céline Louapre – Sorbonne Université, Francie
Prof. Catherine Lubetzki – ICM, Francie
Prof. Aaron Miller – Chairman, National Medical Advisory Committee, National MS Society (US); Icahn School of Medicine at Mount Sinai, USA
Dr Mohammad Ali Sahraian- MS Research Center, Neuroscience Institute, Tehran University of Medical Sciences, Irán
Prof. Marco Salvetti – Sapienza University, Itálie
Dr Joost Smolders – ErasmusMC, Nizozemí
Prof. Per Soelberg Sørensen – University of Copenhagen, Dánsko
Prof. Maria-Pia Sormani, on behalf of the Italian MuSC-19 study – University of Genoa, Itálie,
Prof. Bassem Yamout, President of MENACTRIMS – American University of Beirut Medical Center, Libanon
Prof. Frauke Zipp, Johannes Gutenberg University Medical Center in Mainz, Německo
MSIF a členské organizace
Dr Clare Walton, Nick Rijke, Victoria Gilbert, Peer Baneke – MS International Federation
Phillip Anderson – MS Society (Velká Británie)
Pedro Carrascal – Esclerosis Múltiple España (Španělsko)
Dr Tim Coetzee, Dr Doug Landsman, Julie Fiol, Kathleen Costello – National MS Society (USA)
Professor Judith Haas – Deutsche Multiple Sklerose Gesellschaft Bundesverband e.V (Německo)
Dr Kirstin Heutinck – Stichting MS Research (Nizozemí)
Dr Pam Kanellis – MS Society of Canada (Kanada)
Elisabeth Kasilingam – European MS Platform
Dr Marc Lutz – La Société suisse de la sclérose en plaques (Švýcarsko)
Marie Lynning – Scleroseforeningen (Dánsko)
Dr Julia Morahan – MS Research Australia (Austrálie)
Dr Emmanuelle Plassart-Schiess – ARSEP Fondation (Francie)
Dr Paola Zaratin – Associazione Italiana Sclerosi Multipla Onlus (Itálie)
*Národní a mezinárodní doporučení o společenském odstupu se pohybují mezi 1 a 2 metry. Lidé by měli zohlednit své národní doporučení a vzít v potaz, že jde o minimální odstupy, přičemž dále je lépe.
Přeložila: MUDr. Pavlína Kleinová
Redakce: prof. MUDr. Eva Havrdová, CSc.
Tucet klíčů k RS
Tato důležitá informační publikace je určena zejména pro nově diagnostikované pacienty, ale také pro jejich nejbližší, tedy především pro rodiny lidí s diagnózou G35.
Brožuru napsali sami pacienti na základě vlastních zkušeností, aby pomohli svým následovníkům překlenout těžké počáteční období, kdy se na pacienty valí informace ze všech stran a nováček netuší, co si z toho má vybrat. Brožura o rozsahu 56 stran poskytuje odpovědi na základní otázky, které se honí hlavou asi každému z krátce diagnostikovaných RS pacientů.
Další informace a tipy na zajímavé knihy věnující se problematice RS najdete na http://www.mladisklerotici.cz/objednejte-si/
POZVÁNKA
Hledáme zdravé dobrovolníky na výzkum kognitivních funkcí u roztroušené sklerózy
